FOTBAL

1. ANGLICKÁ LIGA

Sezóna po zimní pauze znovu nabírá tempo a hráči z vypadnuvších týmů AFCONU či Asian Cupu se pomalu vrací zpět do svých klubů. Tu důležitější část sezóny vyhlížel i východolondýnský West Ham, který dokázal přezimovat na velice slušném 6. místě tabulky a netrpělivě jsem vyhlížel, jestli se vstup do ní kladivářům konečně povede nebo zůstane zachována tradice a přijdou z kraje nějaká zaváhání.

Vstupy do druhé části se v posledních sezónách daly s přimhouřeným okem svést na marodku, a i když se s ní kladiváři potýkají i letos, není to díky širšímu kádru až tak velký problém.

• Zimní přestupové okno se pro Hammers uzavřelo fiaskem.

Tím „širším“ kádrem se myslí pořád ta stejně děravá soupiska, která se většinou ani nedala označit za kompletní. Vždy se Hammers museli potýkat s nějakým postem, který si zoufale říkal o minimálně zdvojení a tradičně jako už několik sezón je to útočník. Toho buď dlouho odmítali přivést nebo na něj naopak neměli šťastnou ruku. Vzpomeňme si na Hallera nebo Scammacu, kteří se protrápili až k odchodu a dokázali se znovu vrátit na level fotbalu, kterého jsou schopní. Letos si do stejné rovnice můžeme dosadit trapícího se Danny Ingse, který se do ještě nedávno striktně defenzivního systému vůbec nehodí a pozici nejen hrotového útočníka zastává Jarod Bowen, který ji i přes solidní výkony prostě nemá zažitou tak, jako by ryzí striker měl mít.

S napětím se v táboře fanoušků spekulovalo nad první zimní posilou a jestli to bude či nebude útočník. K překvapení všech to útočník nebyl a zdá se, že klub si nemůže dovolit přivést náhradu ke 140 tisíc liber požírajícímu ohřívači lavičky, ikdyž se možná nakonec jeho čas s příchodem pohárů blíží. Obecně bylo v Premier League letošní zimu kolem transferů dost klid a žádné extra velké nákupy se nekonaly. K tomu sice zimní přestávka vlastně ani neslouží, ale dává klubům prostor lepit zranění a výrazné výpadky formy. Po zkušenostech v loňské zimě se z leknutí koupeným Danny Ingsem zdrženlivost ve výsledku spíše vítám. Nedá se navíc ani říct, že by se klub o posílení útoku nesnažil, protože byli silně spojováni se dvěma jmény.

• Jednání o přestupech vyústily spíše ve velkou ostudu

– První ze dvou cílů byl Ibrahim Osman a dlouho i vypadalo, že ke kladivářům opravdu z dánského Nordsjaelland do Anglie zamíří. Letos má ve 24 zápasech na kontě už pět gólů a šest asistencí, což se nedá sice označit za šokující číslo, jenomže je mu teprve devatenáct let a v dospělém fotbale se teprve rozkoukává. Podpis absolventa stejné ghanské akademie jako Mohammed Kudus by po delší době mohl znamenat vítanou změnu v zaběhlém fetiši na podepepisování hotových hráčů za velké peníze a ukázat cestu k angažování mladých prospektů, které jsou schopny do tempa PL naskočit. Osman je brán za nadějný, ale stále nepopsaný list, po kterém šel v lednu i Brighton s Crystal Palace. A teď tedy to, proč práce úseku zodpovědného za přestupy, vyústila ve vstup do prvního únorového dne s ostudou.

První zprávy ukazovaly na to, že dohoda padla na Osmanovu agentovi, který pro sebe údajně požadoval nepřiměřeně velký bonus, jenomže sám hráč později uvedl, že byl s Hammers dohodnut téměř okamžitě, a že to byl klub, který požadoval 21 milionů liber (cca 25 mil. Euro). Kladiváři byli připraveni za něj dát jen 15 mil. liber, což mi přijde za hráče jeho kvalit a věku i tak dost slušná cifra. Nicméně tento deal se nikdy neuskutečnil, ikdyž probíhala mezi kluby jednání až do posledních lednových dní a nebylo by vůbec překvapením, pokud by se měl transfer uskutečnit v létě, protože zájem do West Hamu přestoupit hráč projevil.

– Druhým jménem, které bylo rovněž už jednou nohou na medical testech se stal Jota. Bývalého hráče Celticu se Al-Ettifaq snaží zbavit už od léta, kdy přestup padl stejně jako letos prakticky až na deadline day. V jeho případě však rovněž Hammers pravděpodobně nenesou vinu alespoň v tom smyslu, že šli po podpisu stůj co stůj. Pro Al-Ettifaq to nebyla dobrá zpráva a ukázalo se další úskalí těchto exotických angažmá, kdy měl Jota po West Hamu chtít kompenzaci za daně, které ho v Anglii čekají a vzhledem k tomu, že momentálně sedí na cca 200 tisících týdně, absolutně by se londýňanům nevyplatil. Pro Al-Ettifaq je to smůla, protože už za něj měli pomalu na cestě Fekira z Betisu jako náhradu, kam navíc přestoupil od nás Pablo Fornals. Zdá se, že všechny tyto přestupy na sebe zřejmě měly nejakým způsobem navazovat, jenomže jak už bylo řečeno, ani jeden ze dvou výše jmenovaných se k přestupu nedostal ani po jednáních až do posledních hodin s tím, že dost možná právě ta přestupová ostuda může za jejich selhání.

Jak jsem už dříve odhadoval, kladiváři se v zimě zbavili některých svých hráčů a způsob jednání mezi kluby je opravdu něco, co pro technický úsek není nejlepší vizitkou. Není žádným překvapením, že odchozími byli Pablo Fornals, Said Benrahma a Thilo Kehrer. Překvapením bylo spíše to, že obě dohody se v podstatě nestihly dotáhnout do konce ne proto, že by panovala neshoda mezi kluby, ale Hammers zkrátka nebyli schopni dát do pořádku papírování (tak zní verze West Hamu). Údajné administrační pochybení na straně Hammers vyústilo v to, že Said Benrahma se už ve Francii v podstatě fotil v dresu Lyonu s tím, že jeho přestup nakonec nestihl uskutečnit a Pablo Fornals byl ještě s mobilem u ucha na stadionu v době zápasu s Bournemouthem.

Je velkým štěstím, že bylo Olympicu Lyon na podnět směrem k FIFA s tím, aby to Hammers okamžitě vysvětlili úspěšný a dostali výjimku, která umožnila obchod dotáhnout do konce. Stejně tak se za pět vteřin dvanáct podařilo vyexpedovat i Pablo Fornalse, který se vrací zpět do Španělska po více než dvou stovkách odehraných zápasů v Claret & Blue a setká se shodou okolností s Moyesovým předchůdcem, Manuelem Pellegrinim. Hammers za něj inkasovali necelých 7 milionů, za Benrahmovo hostování s opcí na trvalý přestup by měli vyikasovat cca 15 milionů a Thilo Kehrer odešel na hostování do Monaka za půl milionu s možností trvalého přestupu za dalších 11. I v případě Kehrera jde o šanci si zahrát na dalším EURU s německým národním týmem, takže rozhodně výhodný deal pro obě strany, jelikož využití pro něj Moyes po angažování Mavropanose a Aguerda nemá.

Bohužel však přestupy Fornalse i Benrahmy tak trochu nedávají smysl v případě, že za ně nepřivedli žádnou náhradu a místo posílení kádru se zdá být spíše oslabený, čemuž nevytváří dobrý obraz ani to, že se naopak rozhodli posílit střed pole. Tam ještě teprve nedávno nakráčel James-Ward Prowse a Edson Alvarez. Oba jsou nezpochybnitelnými členy základní jedenáctky, a proto jsem docela nepochopil příchod Kalvina Phillipse, který se připojil rovněž na hostování do konce sezóny s možností trvalého přestupu.

Pro Phillipse, kterému by už směrem k nadcházejícímu EURU další vysedávání na lavičce asi neprošlo (ikdyž kdo ví, protože Southgate má úchylku na stavění ze základu vyřazených hráčů jako třeba právě Phillips nebo Maguire). Guardiola dal jasně najevo, že pro něj místo na soupisce nemá a West Ham, který se o něj zajímal už predešlá dvě přestupová období po něm opravdu sáhl a zrovna v době, kdy je třeba zdvojit daleko zranitelnější pozice, než zrovna střed pole, kde až se vrátí po zranění Paqueta, bude docela pohodlný přetlak.

Jeho podpis otevírá mnoho otázek ohledně toho co David Moyes s týmem zamýšlí a chápu to tak, že bude plnit čistě defenzivní úkoly, připojí se tak k Alvarezovi a to zákonitě odstaví jednoho z dvojice Ward-Prowse – Souček. Samozřejmě v případě, že se po zranění vrátí zpět do sestavy Lucas Paqueta, jenž po odchodech Fornalse a Benrahmy na levém křídle asi nadobro zůstane v tandemu s Emersonem, jejichž solidní souhra je na první pohled očividná. Jenomže když máte na hřišti Ward-Prowse, chcete mít zase na hřišti zároveň i Součka, což zase způsobí nadbytek ve dvojici Phillips- Alvarez.

Jedna z variant řešení tohoto problému se naskytla už v zápase s Bournemouthem, kde Moyes neváhal postavit všechny čtyři jmenované s tím, že Součka posunul dopředu. To ale rozhodně nebude cílovým řešením a to, kdo z této čtveřice ze sestavy vypadne se dozvíme až po návratu Paquety. Většina fanoušků sází na to, že do role střídajícího hráče to odstaví Tomáše Součka, ale víme, že pro něj má David Moyes slabost a nelze si tím být úplně jistý. Minimálně to však s nadcházejícími duely v Evropské Lize dává solidní možnosti jak protočit střed pole bez toho, aniž by ztratili na kvalitě nebo museli donekonečna ždímat Součka, kterého přetěžování v minulé sezoně stálo formu. Z mého pohledu by mohl být Phillips velmi užitečným hráčem pro letošní Evropské tažení.

Co už tak pozitivní není, je náchylnost ke zraněním a to, že přicházel s odehranými necelými 300 minutami v letošní sezóně s tím, že v té loňské zasáhl do pouhých dvanácti duelů. Vůbec nechápu, že si stále vysluhuje nominace do národního týmu na úkor třeba právě Ward-Prowse, a to ikdyž nejsou typologicky stejní hráči. Uvidíme. Až čas ukáže, jestli to byl opravdu dobrý obchod nebo ne a z toho co jsme mohli zatím vidět, to bude ještě zajimavá podívaná.

Pokud se vrátíme do historie Moyesova začleňování hráčů do prvního týmu, mnohým to trvalo dlouhé týdny. Kudus se „rozehrával“ měsíc, i přestože jsme jej akutně potřebovali, a proto mě zaráží, že Moyes pošle Phillipse hned v prvním zápase na hřiště, když mu viditelně chybělo zápasové tempo a na to ani nemusíme být einsteinové. Neříkám, že to bylo díky tomu, ale v jeho premiéře se hned uvedl chybou vedoucí ke gólu už ve třetí minutě prvnimího vystoupení. To je pro psychiku hráče v novém dresu asi to nejhorší co se může stát, ikdyž je to z poloviny chyba Zoumy, který ho do takové situace neobratně vystavil. Manchester City není to samé jako West Ham a ještě bude muset nasát Moyesovu filozofii fotbalu.

– Tolik k prapodivnému přestupovému oknu, které nám tři hráče vzalo a jednoho „nadbytečného“ dalo. Po přestávce se Hammers uvedli remízou se Sheffieldem United, Bournemouthem a prohrou s Manchesterem United, který kladivářům vrátil ještě nedávnou porážku.

Co se týče zápasů se Sheffieldem United,m tak kladivářům chybělo šest hráčů základní sestavy skrze zranění i AFCON, nicméně tři body s do té doby nejhorším týmem Premier League měly být povinností, jenomže sudí Salisbury jako vrchní pacient a klaun, byl se svými podklauny u VARu proti. V hektickém závěru odpískal nesmyslnou penaltu za udajný faul brankáře Areoly na McBurnieho, který je svými náběhy do brankáře vyhlášený. Knockout loktem po kterém má Areola sešitý ret, vyhodnotil klaun u píšťalky jako faul a daroval šavlím naprosto nezaslouženou penaltu, která vedla k vyrovnání a o minutu později doslova rugby strh, kdy měl obránce zezadu obě ruce na Bowenovi, kterého vzal s sebou na zem neodpískal. VAR klasicky nehnul brvou a další zářez byl na světě. Nemám co dodat a rozdýchaval jsem to těžce. Na tuto remízu navázali Hammers už zmíněnou remízou s Bournemouthem po chybě Phillipse a následně už nepřidali na seznam sedmý zápas bez porážky, když padli na půdě Manchesteru United.

Zápas s Manchesterem United však i přes prohru vypadal herně o dost lépe a 22 střel na bránu s tím, že skóre 3:0 nereflektovalo celkové xG, kdy měl Man Unt 0.8 ku 1.8 pro West Ham. Na xG se však nehraje a pocit, že Hammers svého soupeře hlavně v první půli přehrávali se dá trochu schovat za to, že nám soupeř ten míč nechtěl za každou cenu brát, nechával nás hrát a sázel na brejky. V podstatě nás porazili naprosto stejným způsobem, jako celou tu dobu své soupeře porážel West Ham a začíná to být docela efektivní způsob jak na nás hrát, který je lepší než hodinu a půl bušit do kvalitního bloku, který West Ham hraje skvěle.

Je to docela frustrující fakt, protože ve všech zápasech, kde Hammers od soupeře vyloženě dostali šanci být na míči, nedokázali vyhrát a možná snad ani vstřelit gól. Mimo Man United se mi okamžitě vybaví třeba zápas s Evertonem. 22 střel je opravdu dost a tak nějak se velmi rychle ukazuje, že nepřivést útočníka možná nebylo nejlepší řešení. Výkony kladivářů stojí hodně na Lucasi Paquetovi a jeho brzký návrat bude pro boj o šesté místo klíčový. Souboj s Manchesterem United byl přímým bojem šestou příčku, na kterou ještě dotírá Brighton, ale máme před sebou ještě 17 zápasů, a až ty naplno odhalí, co Moyes doopravdy podpisem Phillipse zamýšlel.