Klíčová část sezóny je tady. Pohárová předkola. To, co zúčastněným ukáže směr a dost možná i priority pro následující týdny a měsíce. Česko jde do boje s pěti zástupci. Jaké jsou jejich vyhlídky, na to se půjdeme mrknout.
S jídlem roste chuť. Po loňské snové jízdě evropskými kolbišti by tak tuzemské kluby chtěly zvednout rukavici, kterou samy sobě hodily. Optikou českého fotbalu by takovým zvednutím mohly být buď dva zástupci v základní části Ligy mistrů nebo třeba čtyři účastníci v pohárech celkově.
Dnes po poledni se uskuteční los případných čtvrtých předkol, to bychom ale zbytečně předbíhali, protože tak daleko naše kluby zatím zdaleka nejsou.
Cesta tam vede: Ale trnitá!
Začněme Ligou mistrů a pražskou Spartou. Té los do třetího předkola přiřkl rumunský FCSB. Letenské pravděpodobně nečeká projížďka na růžovém obláčku. To ne. Ale na postup to bude papírově oscilovat někde okolo 70 % a Sparta to prostě akutně potřebuje zvládnout. Mírnou nevýhodou je úvodní zápas doma, Sparta navíc zatím herně nevypadá v úplně mistrovské kondici (FCSB prožívá přímo katastrofální domácí start) a letní předkola, jak jsme se už historicky přesvědčili minimálně milionkrát, jsou prostě zrádná.
Na stranu druhou FCSB dnes nebudí asi takový respekt jako v roce 2016, kdy tehdejší Steaua Spartu z předkol o Ligy mistrů po výsledcích 1:1 (venku) a 2:0 vystřelila. Konkrétně to byl paradoxně Nico Stanciu. Střelec všech tří gólů Steauy v tomto dvojzápase. Mj. samozřejmě i Sparta prožila svůj velký přerod. Ale spíš opačným směrem. Dobře ho symbolizuje pohled na její tehdejší sestavu. Bičík, Holek, Zahustel, Čermák. Dnešní Sparta je papírovou kvalitou o řády jinde.
Ještě o poznání těžší úlohu bude mít Slavia
Na tu belgický Union St. Gilloise. Jeden z nejúžasnějších klubových (byť mediálně trošku opomenutých) příběhů na evropské scéně posledních let. Během necelých necelých deseti let ze třetí nejvyšší soutěže do pozice etablovaného klubu belgické špičky, plnohodnotně hrajícího o titul.
Ty kádry na první pohled vypadají velice srovnatelně, těžko byste v nich hledali zásadní nuanci, kde bude mít jedna ze stran výrazně navrch. Největší individuální silou belgického týmu by měl být Španěl Cameron Puertas, toho si St. Gilloise před dvěma lety vyhlídlo v Lausanne a za milion euro (!) trefilo jackpot. Na stranu druhou Belgičané před sezonou přišli o dva klíčové střelce Amouru a Nilssona a také o trenéra. Což může být v rámci startu nové sezony problém. Opět, stejně jako tomu je u Sparty, i Slavii čeká první zápas doma, St. Gilloise pak odvetu odehraje na stadionu Anderlechtu.
V posledních hodinách se kurzy začínají, pro mě trošku překvapivě, klonit mírně na stranu Slavie, ale velmi zjednodušeně obecně lze říct, že tento dvojzápas bude papírově velice blízko flipu 50:50.
A co plzeňská Viktorka?
I na tu čeká zrádnost. Tou je ukrajinský Kryvbas. Nevím. Já bych pocitově v posledních letech proti ukrajinským soupeřům hrát rozhodně nechtěl. Přijde mi, že se tím celým musí v reálu táhnout hrozně divná atmosféra. Člověk s tím soupeřem vnitřně nějak soucítí, vůbec v hlavě nemít to podhoubí by mně osobně nešlo, na těch 90 minut na to okolo ale holt musí zapomenout.
Kryvbas odehraje první zápas na stadionu v Košicích, je to třetí tým ukrajinské ligy posledního ročníku. Kdy skončil v takovém vzduchoprázdnu mezi Šachťarem, Dynamem a následujícím zbytkem pole. Každopádně i přes komplikované podmínky, které momentálně logicky zmítají ukrajinskými kluby, už loňská pohárová předkola Slavie, která s ukrajinskými týmy měla také tu čest, ukázala, že cokoliv podcenit by se mohlo šeredně nevyplatit.
Bude to ale primárně o Viktorii. Pokud ta zahraje to, čeho je schopná, měla by se do závěrečného předkola podívat. Byť takový zdravotní stav jejího kádru bohužel není úplně dobrý, Plzeň se potýká s četnými absencemi. Klíčovou odvetu ale, konečně, jakožto jediná z české top trojky, má doma. Procentuálně něco jako 75:25 pro Viktorku, nezbývá než věřit, že předpoklady naplní.
Mladá Boleslav narazí na Beer Shevu
Upřímně? Vůbec nevím, co si tady mám myslet. Pamětníci určitě ví, že spoléhat se v předkolech na Boleslav se historicky moc nevyplatilo. O to víc bych si přál, aby to letos naopak byla senzace opačného charakteru.
Opět dost specifický zápas. I Izrael se potýká s velkými problémy, které tady asi nemusím dlouze rozebírat, ani Sheva tudíž domácí zápas nemůže sehrát na domácím hřišti. Azyl pro odvetu s Boleslaví nalezne v litevském Vilniusu. I v případě Boleslavi se trh začíná otáčet jejím směrem. S čímž mám vlastně pocitově dost problém. Nebo problém. Až takový problém s tím evidentně nemám, protože postup Shevy jsem si zatím nevsadil a velmi pravděpodobně jako fanoušek českého fotbalu ani nevsadím. Ale že bych tento dvojzápas viděl 60:40 pro Boleslav, to tedy vážně říct nemůžu.
Boleslavi bude scházet Marek Matějovský, proti Transinvestu jsem od ní čekal o fous víc, letos venku zatím po slabém výkonu prohrála v Jablonci a z Hradce si i přes prakticky celozápasovou přesilovku zvládla neodvézt ani bod. Byť tedy všechna „mimogólová“ čísla vygenerovala. To zase nemůžu říct, že ne. Český fotbal by pomoc Boleslavi moc potřeboval, v pětiletém horizontu by to byly zlaté body a já samozřejmě „Bolce“ budu přát, aby příští čtvrtek v 9 večer mohla řešit, jak ve čtvrtém předkole vyrobit zázrak a základní skupinu.
Obr stojící proti Baníku
Tady nám los příliš nepřál. Ale ono se to dá obecně říct pro takřka celý los třetích předkol z pohledu českých klubů. Holt to loni vyšlo dobře, letos přišla bohužel okamžitá kompenzace. Schválně se podívejte na varianty, které z pohledu Baníku (i Boleslavi) byly v osudí. Ten výkonnostní rozptyl tam byl gigantický. Bohužel z tohoto pohledu chytli tu nejhorší možnou variantu.
Nebo nejhorší. On samozřejmě domácí zápas s Kodaní po letech nepřestávající přízně ostravských fans, může být pro mnohé z nich hezkou odměnou a pro klub jako takový motivací do další práce. Optikou postupových ambicí už je to samozřejmě zase jiný příběh a tady mě naopak skoro zaráží, že na postup Kodaně se drží kurzy okolo @1,3. Což mi z pohledu Baníku přijde ještě dost přívětivé. Mužstvo Kodaně doznalo několika důležitých změn, tou hlavní je asi odchod brankářské jedničky Grabary do Wolfsburgu, citelnou ztrátou je i odchod pravého beka Jelerta do Galatasaraye.
Každopádně tady je to jednoduché. Baník, který tomuto dvojzápasu podřídil logicky úplně vše, potřebuje přežít první zápas v Kodani. Umím si představit, že to Baník (pravděpodobně je k tomu potřeba velká dávka štěstí) v Kodani ustojí a před frenetickým ostravským publikem už by se v odvetě mohlo stát leccos. Nepochybně se ve sportovním světě dnes a denně dějí větší „bomby“.
Osobně se ale tedy přiznám, že tomuto scénáři příliš nevěřím. Když si promítnu herní projev ostravských, které doma o půl třídy přehrála Bohemka, moc mě nenapadá vizualizace toho, jak má vypadat zápas, ve kterém Baník venku udrží na uzdě Kodaň. O to víc, když výsledkově je současný Baník bytostně závislý na tom, co předvede, nebo nepředvede Ewerton. Ale velice rád budu i tady špatným prorokem.
Václav Prokůpek