V prvním našem utkání na mistrovství světa jsme čelili Korejcům. Do utkání jsme šli s tím, že by bylo dobré brát alespoň bod, po nezvládnuté závěrečné půlhodině odcházíme s prázdnou. Jak k tomu došlo, na to se pojďme podívat.
Základní sestava
Naproti papírovým předpokladům se přece jen nějaké to dílčí překvapení odehrálo. Své místo v elitní jedenáctce našel Alexandr Sojka, na levé straně středové formace pak nastoupil Jaroslav Zelený. Zbývajících devět postů nastoupilo ve složení, na které byste před šampionátem asi vsadili život.
První poločas
Nevím, no. Rozumím všem, co měli budíka, rozumím ale taky velkému procentu těch z nich, kteří si po prvních 45 minutách drbali hlavu a říkali si, jestli jako tohle byl ten důvod, proč budou dneska v práci chodit se sirkama ve víčkách. Přísahám, že bych rád napsal, co se z naší strany v první půli dělo, ale na reálný popis by mi víceméně stačil prázdný odstavec a desetkrát zmáčknout enter. Kdyby to tady tedy šlo a nechyběly mi na konci znaky. Opatrné, spíš ustrašené, nepřesné a pochopitelně taky naprosto impotentní. Nebo impotentní. Za impotentní se dá označit situace, kdy si tým vytváří nějaké situace a kope to do potoka. Pak jste impotentní. Ale když si směrem dopředu nedáte tři kloudné balóny v řadě, tak bych slovo impotence snad ani nepoužíval.
Druhý poločas
Obraz hry se moc nezměnil, vysvobození přišlo zničehonic. To když si dlouhý aut Coufala fantastickým timingem náběhu a výskokem našel Ladislav Krejčí a Česko šlo do vedení. Radost nám vydržela osm minut. To se mezi obranný šik, spíš za něj, dostal Hwang In-Beom a Kovář byl na jeho skvělé zaseknutí i přesné zakončení krátký. Gól si čeští fanoušci zařvali znova v minutě s pořadovým číslem 77, kdy si centr Sadílka skvěle našel pro změnu Tomáš Souček, radost ale překazil půlmetrový offside. A aby toho nebylo málo, za dvě minuty bylo ještě hůř. To na levé straně nezachytil střelce prvního korejského gólu Zelený a na 2:1 dal šťastně Oh Hyeon-Gyu. Následovala nejlepší česká pasáž v pasáže a velmi slušné příležitosti Hložka a Sadílka, bohužel pro nás ukazatelem skóre nepohnuli a čeští hráči tak ze svého úvodního zápasu mundialu odešli s prázdnou.
Stěžejní body
Odříznutý Schick a slabá podpora
Od Patrika Schicka a Pavla Šulce se čekalo hodně. Nebo čekalo hodně. Prostě je tam předpoklad, že pokud nás někdo má přenést dál, měli by to být oni. Nevyviňoval bych je, ani oni sami samozřejmě super zápas neodehráli. Ale speciálně Schick dostal tak nijakou podporu od hráčů pod ním, že jako…co má dělat? A vzpomněl jsem si i na rozhovor s Jirkou Kalembou, kde jsem říkal, že má Patrik Schick občasnou tendenci být v repre otrávený. Dneska jsem si po prvním poločase říkal, že jaký jiný vlastně asi tak po obdobném průběhu jindy má být. A že tomu v určitých intencích vlastně nemůžu nerozumět.
Tragický střed hřiště
Když ve fotbale nemáte střed, nemáte zápas. Jednoduché. A ve středu pole jsme to prostě byli my. V nejkrystaličtější podobnosti ke stavu, který u českého reprezentačního fotbalu známe. Miroslav Koubek sice po zápase říkal, že Alexandr Sojka hrál skvěle, ale asi nemůžete s čistým svědomím říct, že se plzeňskému trenérskému matadorovi tento kousek povedl. Samostatnou kapitolou byl potom Tomáš Souček, který byl v prvním poločase jedním z ústředních důvodů, ne-li tím největším, proč naši vypadali tak, jak vypadali. Oba zmínění střeďáci pak navíc měli významný podíl na vyrovnávacím gólu Korejců. I když tam v tom byla namočena polovina hráčů na hřišti.
Slabý presink už „nahoře“, výrazné zatlačení celé naší týmové obranné formace na posledních 30 metrů, dle mého ne ideální rotace Sojky, nedostoupení Součka, špatné přečtení situace Coufalem a špatné vystoupení Hranáče, který se ještě o chvíli později nechal vykoupat při zasekávačce střelce Hyeona.
Výšková převaha a síla ve vzduchu – mýtus, nebo pravda?
Tohle se před zápasem argumentačně hodně mydlilo, jedni říkali „česká výšková převaha“ (nebyla to tak úplně pravda), druzí říkali „není to pravda, takže nic“.
Já bych realitu našel někde uprostřed. Jedna věc je samozřejmě výška v absolutním čísle, druhá věc je výskok a jeho timing a pochopitelně taky určitý cit pro to, umět si prostě ten balón najít. U Jirky jsem rovněž říkal, že pokud by z naší strany mělo proti Koreji odněkud zahřmít, tak silou/ze vzduchu od Krejčího nebo Součka. Protože ti dva splňují právě ty „dodatečné položky“ k základnímu předpokladu výšky. Což se sice naplnilo, bohužel to ale nebylo k ničemu. Protože…
Standardní situace a „vzduch“ byly až na závěrečný krátký nápor jediné aspekty, co jsme nabídli. Výstavba nula, střelba ze střední vzdálenosti nula, technicky v práci s míčem výrazně za Koreou. A to je blbý. Protože se tady nebavíme o tom, že nás v mezihře sežrala Francie. Ale že nás v mezihře sežrala Korea. A celkově je to hrozně málo.
Faktor Miroslav Koubek
Oficiálně jsem lidsky v jeho fanclubu. Ale zatím to není úplně jeho. Ani tah Daridou a ani Sojkou nebyly gamechangery. Co se třeba konkrétně dneska mně nelíbilo, to bylo brzké střídání komplet útočné trojky pár minut po gólu. Dle mého unáhlené a dost riskantní. Protože ten zásah byl skokový a v tu chvíli si nemyslím, že nezbytně nutný. Naproti tomu po gólu na 1:1 a 1:2 z našeho pohledu (skoro) bez reakce. Protože Chorým a Hložkem si holt hodně manévrovacího prostoru vyplácal už po gólu vstřeleném. Nesešlo se to dobře.
,, Cítil jsem, že to nejsme my“
Ve studiu ČT po zápase z úst Jiřího Chytrého zaznělo, že to jsme nebyli my, že jsme nebyli ve své kůži. V takovém kontextu, že nás pan Chytrý moc nepoznával. Cca tak nějak bych to interpretoval. Já chápu úlohu těch lidí, znáte je, nechcete být negativní, podlehnete tomu, že jsou to vaše barvy a měli byste říct něco hezkého, to pěkné přiživit, to zlé trošku obrousit a zakulatit. Ale tohle jsou taková zbytečně „delulu“ vyjádření. Protože pokud náš repre fotbal sledujete pravidelně, tak jste naše velmi pravděpodobně poznávali na stupnici od jedné do deseti za plných deset bodů.
Dál se pak opakovaně skloňovalo tradiční české slovo smůla a co by kdyby. Ano, vedli jsme a v ten moment už samozřejmě jste výrazní favorité a minimálně bod byste si hodně pravděpodobně odnést měli. Nestalo se, ale štěstí a smůlu bych vynechal. My jsme v tom zápase byli prostě herně horší a jednogólová prohra je naprosto fér závěrečné vysvědčení.
Není potřeba po dnešku dělat nějaké zbytečné scény, v obecné rovině se nestalo nic super nečekaného. Ale staví nás to samozřejmě zády ke zdi a druhý zápas proti JAR už budeme akutně potřebovat urvat.
