1. ITALSKÁ LIGA
Čísla hovoří jasně. Pokud by Milán hrál takto delší dobu, byl by kandidátem na sestup. Současná krize, kterou prodloužila poslední prohra s Atalantou, ho ale možná bude stát Ligu mistrů. A to by byla tragédie. Příští týden v Janově navíc Allegri nebude mít tři hráče základní sestavy, kteří mají karetní trest!
Není to tak dávno, co jsme řešili, jestli může Milán znovu vstoupit do boje o Scudetto. Po vítězném derby proti Interu panovala v jeho řadách euforie, tým působil sebevědomě a sezona začínala dostávat úplně jiný rozměr. Jenže od té chvíle přišel nepochopitelný kolaps.
Rossoneri získali z následujících osmi ligových zápasů pouhých sedm bodů. Statistiky hovoří jasně: v tomto období je Milán čtvrtý nejhorší v celé Serii A. Hůře na tom jsou jen Lecce, Pisa a Hellas Verona. Tedy týmy bojující o samotné přežití v soutěži. A mezi ně asi patřit nechcete.
Tato čísla vystihují rozsah milánské krize. Zatímco konkurence v boji o Ligu mistrů sbírala body, Milan prakticky zmizel. Přestal hrát. Juventus a Inter získaly za stejné období osmnáct bodů, Roma šestnáct. A právě Giallorossi jsou teď hlavním strašákem. Bodově se totiž dotáhli. Rossoneri se naopak propadli do série výkonů, které připomínají spíše mužstvo bez jasných myšlenek než klub s ambicemi vrátit se mezi evropskou elitu.
Největší vlna kritiky nyní míří na trenéra Massimiliano Allegri. Právě on měl po návratu do Milána přinést stabilitu, organizaci a klid po bláznivých sezonách. Když jsem psal horní řádky, myslel jsem přesně na to. Vždyť to není žádná změna. Ať už proti Milánu posledních sezón nebo proti Allegrimu samotnému v jeho posledních ročnících v Juve. Tohle je podle mě klíčové.
Velkým symbolem současného rozpadu je i absence Luky Modriće. Zkušený záložník měl být mentálním i herním lídrem mužstva, jenže po jeho zranění přišel tým prakticky o všechno. Ale je normální, aby spoléhal na hráče, kterému je 40 nebo 41? Ne.
Porážka s Atalantou celý tlak ještě vystupňovala. San Siro po závěrečném hvizdu pískalo, jako už obvykle, fanoušci nadávali, kritizovali hráče i vedení a sociální sítě zaplnily výzvy ke změně trenéra. Přitom paradoxně Milán letos nehrál evropské poháry, měl tedy výrazně menší zápasové vytížení než většina konkurence. Přesto právě on působí fyzicky i psychicky nejvíce vyčerpaně.
Dalším problémem je útok. Allegriho mužstvo sice inkasuje méně než v minulých sezonách, ale zároveň ztratilo produktivitu. Rozdíl oproti předchozímu ročníku pod vedením Sérgia Conceiçãa je výrazný především směrem dopředu. Milan si vytváří minimum šancí a ofenziva působí staticky i předvídatelně. A teď ruku na srdce – koho to šokuje? Vždyť máte Allegriho. Za to byl kritizován už před deseti lety. Neujel mu náhodou vlak? No samozřejmě, že ujel. Zajímavé je jen to, jak to dokázal v úvodu letošního ročníku dobře maskovat. Úspěšné souboje s konkurenty v boji o titul, zázraky Mikea Maignana proti penaltám. To vše se na podzim sešlo a dařilo se. Jenže dneska už to neplatí. A hlavní problém jsou špatné výsledky proti slabým soupeřům.
Přesto všechno zůstává situace stále otevřená. Milan má postup do Ligy mistrů pořád ve vlastních rukou. Dvě vítězství v závěrečných kolech by pravděpodobně stačila. Jenže aktuální forma nedává fanouškům příliš důvodů k optimismu. On je totiž Milán už dešlí dobu týmem, který může prohrát s kýmkoliv.
A právě to je na celé krizi možná nejhorší. Nejde jen o výsledky. Nejde ani pouze o tabulku. Problémem je pocit, že klub po měsících práce znovu ztratil směr. A do toho nás čeká příští kolo v Janově. Tam nebudou kromě Modriče přítomni Estupinan, Saelemaekers a také mnohými zmiňovaný Rafa Leao.
Absence Portugalce možná pomůže. Na fanoušky působí jako čevený hadr na býka, o tom už jsem psal před pár týdny, ale Allegri včera prohlásil, aby ho už nechali být, že on sám rozhodně hlavním problémem AC Milán není.
Allegri tak bude muset výrazně improvizovat. Absence Estupiñána se ještě může nahradit Bartesaghim, jsou dokonce i jiné varianty na levé straně, jenže výpadek Leãa a Saelemaekerse zasahuje přímo ofenzivu. Tu, která se tolik trápí. Portugalský útočník sice neprožívá ideální období, stále však zůstává jedním z mála hráčů schopných rozhodnout zápas individuální akcí. Bez něj může Milan přijít o rychlost, kreativitu i schopnost přechodu do útoku. To je zkrátka fakt navzdory pocitům fanoušků.
Pro Allegriho je situace o to komplikovanější, že duel v Janově může rozhodnout o celé sezoně. Milan má sice stále postup do Ligy mistrů ve vlastních rukou, ale jakákoliv další ztráta by mohla znamenat definitivní kolaps ambicí. A právě v momentě, kdy klub potřebuje zkušenost, klid a osobnosti, přichází o několik klíčových hráčů najednou. A pak, že to není v Serii A zajímavé.
