Poslední „český“ zástupce v evropských pohárech pro letošní sezonu uhájil české zájmy. Španělské Vallecano svým postupem přes AEK Atény ponechalo Ligu mistrů v Česku i pro přespříští sezonu. Jak moc to je a není výhra, na to se pojďme mrknout.
Je to otázka, která se v mediálním i fanouškovském prostoru čím dál víc objevuje. Co ta Liga mistrů pro našeho mistra. Je to dobře, je to blbě, nebo jak to je.
Já sám jsem v tomto směru dost rozpolcený.
Bylo by moc jednoduché říct, že čeští mistři v LM nic nehrají, takže tam nepatří a hotovo. To je takové líbivé, skoro bych řekl populistické. Ve stylu „fandím jim, ale budu na svoje boys tvrdej a vy mi za to tleskejte“. Ano. Samozřejmě žádný fanoušek se nechce dívat na Plzeň, Spartu nebo Slavii na dně tabulky a sledovat to, jak schytávají náklady od gigantů. To by člověka radost během nedlouhé doby přešla. A přešla i letos mě. Jenže v čem spočívá ta jistota, že v pohárech nižší kategorie budou naše kluby hrát áčkovou roli? Ano, budou výraznější. Ale opravdu je šance remizovat se Samsunspory a porážet Sturmy Graz o tolik lákavější?
Je to zkrátka komplikované. Z příkladu Plzně si nelze brát longterm příklad. Plzeňští odehráli skvělé pohárové roky, ale dlouhodobým standardem spíš nebudou. Minimálně ne v takovém rozsahu, jako tomu bylo poslední tři sezony.
Ekonomika klíčem
To se holt nedá nic dělat. Minutu listujte prize money listy a budete to možná vidět jinak. Liga mistrů dává onomu klubu v českých podmínkách obrovské možnosti. Kdybyste měli ambici se o půl levelu posunout a řekněme znormalizovat transfery za 100M a víc směrem do Česka, Liga mistrů poslouží. Pokud byste k nám chtěli dostat slušného hráče, který by za jiných okolností o českou ligu ani nezavadil, Liga mistrů vám může posloužit. Pokud byste chtěli rozevřít nůžky mezi vámi a zbytkem konkurentů pomocí platových podmínek, Liga mistrů vám poslouží. A to prakticky úplně bez ohledu na to, jestli tam následně uhrajete dvanáct, nebo dva body.
Je potřeba vnímat taky to, že v rámci solidárních plateb se mezi kluby neúčastnících se evropských pohárů rozdělí spousta peněz. Za minulou sezonu to díky Spartě v Lize mistrů a postavení Česka v pořadí zemí bylo skoro 20 milionů na klub. Možná si řeknete ježiš, 20 milionů. A co jako. Ale ony tyhle peníze jsou výrazně jiné v ekosystému Slavie nebo Sparty a naproti tomu Slovácka nebo Dukly. Pro ně jde o peníze obrovské a zásadní. Samostatnou kapitolou je tuzemský přestupový trh. Až se bude česká špička plácat někde v EKL, 30 milionů za Mbodjiho nebo 100 za Matyáše Vojtu Jihlava s Boleslaví fakt nedostanou. Zkrátka těch beneficientů Ligy mistrů v Česku je mnoho. Mistrem ligy to zdaleka nekončí.
LM a top desítka katem koeficientu?
Tohle je daleko větší problém. Který se zatím Česku daří rok za rokem odsouvat. Nevím, jak to mám inteligentně vysvětlit nebo popsat. Ale obecně nemám rád novinářské ódy na to, jak Česko teď v létě bude mít tři jisté účastníky evropských pohárů a jaká je to senzace. Ta jistota z pohledu klubů příjemná je. V tuhle chvíli. Ale je důležité chápat, že kvůli výhodnému postavení zase ubude možností, jak shrábnout „lehké“ body v předkolech.
Mistr neuhraje v létě opět nic (ano, dostane šest bodů jako účastnický bonus v LM), vicemistr nastoupí do předkola LM, ze kterého když vypadne, jde rovnou do skupiny, vítěz poháru opět do posledního předkola EL. Tady to body „smrdí“ minimálně. A teď přichází ten problém, který se na Česko valí a naše týmy ho budou muset v létě odvracet. Ano, tři celky v Evropě jsou jistotou.
Ale co dál?
Vývoj Chance ligy a národního poháru. To je něco, co začíná být reálným strašákem. Český fotbal potřebuje naprosto akutně Plzeň v základní skupině některého z pohárů. Ale ze čtvrtého místa v lize to do ní nemusí být vůbec blízko. Už ve druhém předkole EL by za současné situace číhalo třeba Twente, Dynamo Kyjev nebo Trabzonspor. Úplně klidně můžete jít ven.
A pak už se budete klepat, abyste ve třetím předkole EKL nechytli Tromso, Austrii Vídeň nebo Hajduk Split a o čtvrtém ani nemá smysl psát. Tam stačí mít trošku smůly a jste opravdu ve velkých problémech. Jenom namátkou, loni si čtvrté předkolo EKL z pozice nenasazených klubů střihly celky jako AEK Atény, Brondby, Rosenborg nebo Legia Varšava.
Ale ligovými problémy to zdaleka nekončí. Těm klubům to přeju, ale naprosto upřímně řečeno, ostatně jak už jsem zmínil o pár řádků dřív, ten vývoj okolo čtvrtého nebo pátého místa a i Mol Cupu není z titulu „národních zájmů“ úplně značka ideál.
Mám svůj velký osobní problém přát díky historickému spojení s Miroslavem Peltou cokoliv dobrého Jablonci, nad Karvinou se vznáší óbr průšvih v rámci nedávno otevřené korupční kauzy, jako bonus v Jablonci na to případně bude chodit tři tisíce lidí, Karviná by nemohla hrát na vlastním stadionu, jedno s druhým. Tady je (skoro) všechno špatně. V lize je to v bledě modrém podobné. Hradec by si takový pozitivní kopanec nepochybně zasloužil. Ale je vůbec v jeho podmínkách možné předkoly proskákat?
Ve svých fanouškovských vizualizacích jsem to měl letos nalajnované pro Sigmu. Ti do kádru napumpovali obrovské peníze a pokud by měl mít někdo naději, aby při správné shodě okolností skupinu EKL udělal, byli by to za mě oni. V b) variantě bych volil Liberec. Trumfy ale, v případě pohárového vítězství Jablonce, drží hradečtí. Co tím chci říct, to je to, že nad rámec jistých tří účastníků je nějaká další nadstavba hodně ve hvězdách. Ale jako opravdu hodně. Což by v katastrofickém scénáři mohlo mít na náš klubový fotbal fatální dopady.
Kdo bude příští rok v Evropě dělat body?
Mistr, pravděpodobně Slavia, v rámci Ligy mistrů? No. Raději bych měl nějaké snáz splnitelné přání. Třeba aby se mi teď na zahradě objevili růžoví létající jednorožci.
Sparta v Lize mistrů nebo EL? V EL by mohla. Za předpokladu, že v létě nastane na Letné velký a úspěšný třesk. Ale s nějakou jistotou počítat nelze.
Dál tam máme Jablonec nebo Karvinou, kde cokoliv nad účast samotnou bude příjemný bonus a následně už hypoteticky jenom Plzeň v letních problémech a Hradec úplně na vodě. Vycházím samozřejmě z aktuální situace, věštit budoucnost neumím.
Velmi reálně je tak před Českem rok, kterým buď může definitivně potvrdit příslušnost k nějaké řekněme top evropské dvanáctce, nebo to taky můžeme celé poslat do kopru. Průměr se v následující sezoně odehraje velmi obtížně a spíš to za aktuální situace směřuje ke starému dobrému top or flop.
Zásadní vliv na to samozřejmě bude mít zbývajících šest ligových kol a pohárové finále. Pak budeme o fous moudřejší.
