FOTBAL
KVALIFIKACE MS 2026 – EVROPA
Česko tentokrát splnilo povinnost a v Olomouci dokázalo porazit Gibraltar 6:0, přičemž hotovo bylo už v průběhu prvního poločasu. Výkon proti trpaslíkovi ale nelze ani náhodou zlehčovat a po zápase se navíc stalo něco, co může ovlivnit i baráž. Pojďme si to rozebrat.
Hned od začátku bylo vidět, že český tým má proti Gibraltaru jiné mentální nastavení než proti Faerským ostrovům nebo San Marinu. Výkon to byl dominantní, první poločas skončil výsledkem 5:0 a ve druhé půli jsme přidali ještě jeden gól. Plusem je také to, že se prosadilo 6 různých hráčů, konkrétně Douděra, Chorý, Coufal, Karabec, Souček a Hranáč. Ke konci zápasu už náš tým polevil ve snaze dát další góly, což je možná trochu škoda, protože jsme atakovali historicky nejvyšší vítězství v éře samostatného Česka. Dalo se to ale částečně pochopit.
Výkon to byl opravdu dobrý, ačkoliv ne všechno bylo ideální. Například Patrik Schick, který paradoxně v tomto zápase neskóroval, působil tak trochu bez zájmu, minimálně v prvním poločase. Měl tam ale některé dobré návraty dozadu a ve druhé půli bylo vidět, že jeho touha dát gól přeci jen stoupla, ovšem napálil jen tyčku. V bráně pak byl Matěj Kovář, což zmiňuji jen jako formalitu, kdyby si ho náhodou během utkání někdo nevšiml.
Je potřeba si ale uvědomit, že vítězství 6:0 proti Gibraltaru neomlouvá to, že kvalifikace na Mistrovství světa se českému týmu nepovedla. To, že skončíme na druhém místě za Chorvatskem, se asi dalo čekat. Pokud si však někdo myslel, že budeme Chorvatsku šlapat na paty, tak to ani omylem. Ba naopak. Zatímco Chorvaté skupinu vyhráli úplně suverénně s 22 body a skóre 26:4, naše reprezentace na tu chorvatskou ztratila 6 bodů, dala o 8 gólů méně a o 4 více dostala. Jako nejhorší ovšem vnímám skutečnost, že o pouhé 4 body za námi skončily třetí Faerské ostrovy. To, že jsme v této kvalifikaci měli výkonnostně blíže k Faerským ostrovům než k Chorvatsku, se bohužel potvrdilo nejen herně, ale i výsledkově. Zatímco dvojzápas s Chorvatskem se nám vůbec nepovedl (venku vysoká porážka 1:5 a doma ubojovaná remíza 0:0), Faerské ostrovy si mohou říct, že soupeře, který skončil v tabulce o jedno místo před nimi, potrápily mnohem více. Doma jsme vyhráli 2:1 my, venku jsme stejným poměrem prohráli. A mít z dvojzápasu s Faerskými ostrovy skóre 3:3 je, bohužel, ostuda.
Mnohem lépe to působí v porovnání s Gibraltarem, kde jsme si nahnali skóre 10:0, ale Gibraltar je fotbalově ještě o level níže než Faerské ostrovy. Velkým zklamáním kvalifikace je pro mě kromě Česka i Černá Hora, kterou jsme shodně doma i venku porazili 2:0.
Díky celkovému druhému místu v tabulce budeme začínat v baráži o Mistrovství světa doma, což je pochopitelně výhoda. Jak moc velká, se uvidí až po losu a hlavně až v březnu na hřišti. Teď bych se ještě rád zastavil u toho, co může baráž z našeho pohledu bohužel negativně ovlivnit.
Jedná se o dohru včerejšího utkání s Gibraltarem, kdy hráči odmítli jít na děkovačku ke kotli, jelikož ten na zápas s Gibraltarem připravil protest. Celkem podstatnou část zápasu bylo na stadionu i přes návštěvu skoro 7000 diváků hrobové ticho, že byly slyšet pokyny od laviček. Občas se pak objevovalo skandování „Bojujte za Česko!“, a to i za již rozhodnutého stavu. To samozřejmě chápu. Takto totiž mělo vypadat i utkání se San Marinem, byť šlo o přátelský zápas. A ani nezmiňuji Faerské ostrovy, kde jsme rozhodně neměli prohrát.
Část hráčů se ale urazila a děkovačku tedy svým způsobem bojkotovala. To rozlítilo FAČR, Pavel Nedvěd se hned po zápase do televize veřejně omlouval a tvrdil, že fanoušek investuje čas, energii a peníze do českého národního týmu a ten se mu odvděčí tímto způsobem. Reakce je taková, že hráči přišli o prémie za utkání proti Gibraltaru a Tomáš Souček ztratil kapitánskou pásku pro nejbližší utkání reprezentace, což je semifinále baráže.
Já tento krok schvaluji. Reprezentace má být to nejvíc a hráči by měli na hřišti odvádět maximum, ať se daří, nebo nedaří. V zápase proti San Marinu bylo do očí bijící, že to některé hráče zkrátka nebaví a i přestože všichni vědí, že šlo o zcela zbytečný přátelský zápas, v reprezentaci prostě nemůže mít hráč takový přístup. Podobný trest od FAČRu tu nebyl poměrně dlouho, jsem tedy zvědavý, co se nyní stane. Aby se totiž někteří hráči zase neurazili a třeba příště úplně neodmítli reprezentovat…
K Tomáši Součkovi se vyjádřím zvlášť. Je to hodný člověk, který má správné morální hodnoty, ale můj názor je ten, že by měl kapitánskou pásku odevzdat natrvalo. V mých očích to není přirozený lídr a ani jeho reprezentační forma v poslední době nebyla zrovna oslnivá. Otázka je, kdo by měl být jeho nástupcem, nejčastěji je skloňováno jméno Ladislav Krejčí. Je pravda, že když byl kapitán ve Spartě, fungovalo to. Jak by to fungovalo v reprezentaci, je diskutabilní.
Českou reprezentaci tedy čekají časy, které budou možná ještě těžší než ty, které prožíváme nyní. I nadále nemáme stálého trenéra a Pavel Nedvěd v rozhovoru dokonce přiznal, že na konkrétním jménu nepanuje shoda. Jestli se tedy v nejbližších týdnech či maximálně měsících něco nezmění, je možné, že nás do baráže povede Jaroslav Köstl, což podle mého názoru není dobrá volba zejména vzhledem k jeho malým zkušenostem. Navíc se tu rýsuje hádka či minimálně nesoulad hráčů s fanoušky, což je něco, co by se v zájmu všech mělo rychle vyřešit. Když si totiž představím, že v samotné baráži o postup na Mistrovství světa fanoušci bojkotují fandění, vůbec nepřijdou či dokonce uražení hráči nepřijedou na sraz, není mi z toho zrovna dvakrát do zpěvu. Věřme tedy, že se oba tábory udobří, ale první krok musí přijít od hráčů. Za své předešlé výkony si totiž od fanoušků to, co přišlo proti Gibraltaru, jednoznačně zasloužili.
