FOTBAL
1. ANGLICKÁ LIGA
Crystal Palace dnes platí za takovou už definici klubu ze středu tabulky. Ambice si zahrát evropské poháry vždy měli, nicméně zejména na trhu s hráči jim dlouho nešli naproti a nejdou vlastně ani dnes.
Crystal Palace nevyšel v předloňské sezóně návrat legendy klubu Roye Hodgsona, kterého vystřídal na lavičce Oliver Glasner, v té době na koni po dobrých výsledcích s Frankfurtem.
Okamžitě přinesl do trápícího se týmu nový impuls. Během třinácti zbývajících utkání sezóny dokázal v té době sestupem ohrožený tým dostat obdivuhodným způsobem až na konečné 10. místo.
Na dlouho vyhlížené evropské poháry to v loňské ligové sezóně nestačilo, ale štěstí se usmálo skrze nečekané vítězství posledního ročníku FA Cupu. Bohužel však o místo přišli díky nekompetenci předchozího majitele, museli si prohodit spot s Nottinghamem
Forest a účastnit se pouze Konferenční ligy.
S Oliverem Glasnerem v čele se téměř okamžitě změnila i mentalita celého týmu. Začali si věřit a pro tři body si chodit do zápasu s jakýmkoliv soupeřem, což už jen v závěru jeho první sezóny u týmu dokázali výhrou proti 7 z 10 týmů postavených v tabulce nad nimi.
To, že na to pod jeho vedením mají, koneckonců dokazuje i porážka Manchesteru City v FA Cupu nebo výhra v Community Shieldu proti Liverpoolu.
Dokonce až do nedělního odpoledne zůstávali v letošním ročníku Premier League jako jediní neporaženi, dokud je nepotopila Grealishova branka v nastaveném čase. Byla to mimochodem první prohra po sérii devatenácti utkání v řadě, ze kterých neodešli poraženi.
Jsou tedy Eagles černým koněm letošní sezóny?
Jsou tady týmy jako Bournemouth nebo klidně i nováček ze Sunderlandu, které by definici černého koně naplnit mohly, nicméně Crystal Palace z nich má na pohárová místa podle mě největší šanci. Jsou vedeni trenérem, který je i přes ražení svého oblíbeného systému flexibilní a umí své hráče motivovat.
Nejdůležitější zbraní však zůstává přesvědčení všech hráčů, že můžou porazit kohokoliv. K úspěšné kvalifikaci do evropských pohárů už z ligy je nezbytné umět porážet týmy velké šestky a v tomto směru může pro klub čerstvý zisk dvou pohárů skvěle posloužit.
Samotné výsledky to víceméně i potvrzují. Na úvod sezóny utrápili letos velmi silnou Chelsea a před týdnem na Selhurst Parku tři body odevzdal i loňský mistr z Liverpoolu. V lize pak sedí na 5.–6. místě s dvanácti body ze sedmi utkání.
Paradoxně ztratili body s týmy, které podobně jako oni hrají raději odzadu. Ukazuje to na menší problémy s kreativitou a vytvářením šancí do postavené obrany, nicméně defenziva zůstává i nadále více než solidní a, jak už výše zaznělo, Chelsea i Liverpool se o tom ztrátou bodů dostatečně přesvědčili.
Crystal Palace je ze strany svých fanoušků dlouhodobě kritizovaný za poměrně chabý přístup k posilování týmu a s ohledem na jejich dlouholetý sen o evropských pohárech se to dá pochopit, nicméně klub má na trhu v posledních letech docela šťastnou ruku.
Hledání talentů jim totiž vychází na jedničku. Uvažte sami – Wharton, Guehi, Eze, Olise a Doucouré je pětice hráčů, za kterou zaplatili celkem jen necelých 90 milionů liber. To v podstatě i rovnou popisuje, jakým způsobem na trhu s hráči operují: rozvíjet mladé, relativně levné talenty a profitovat na nich.
Necelých 30 milionů liber za Christiana Benteke je dodnes největší částka, kterou klub za hráče zaplatil. Pro představu – jen Eberechi Eze a jeho letní odchod do Arsenalu přinesl do pokladny 70 milionů eur, v loňském roce to bylo 55 milionů eur za Michaela Olise do Bayernu Mnichov, a v nastoleném trendu budou chtít pokračovat.
Jako další v pořadí bude stoprocentně Marc Guehi, za kterého připluje do klubové pokladny rovněž o zhruba 30–40 milionů liber více, než za něj zaplatili. Jean-Philippe Mateta má náběh na 30 let a bude zřejmě také na seznamu hráčů připravených k odchodu. Křídelník Yeremy Pino (22) za 30 mil. eur a stoper Jaydee Canvot (19) za 23 mil. eur jsou nejdražší letošní položky a všechny odpovídají jimi nastolenému trendu.
Oliver Glasner zatím odvádí s mladým týmem skvělou práci, přičemž používá letos kvůli Manchesteru United hodně diskutovanou formaci 3-4-3, respektive 3-4-2-1. Jsou totiž i jediným ze tří letošních, potažmo i loňských týmů, které v tomto rozestavení oslavily alespoň nějaký úspěch. Držení míče mají sice jedno z nejnižších v lize, ale umí v tom skvěle chodit a mají k rychlému přechodu i skvělé, dynamické hráče.
Stejně hrával i v jeho předchozích angažmá a s Frankfurtem tak ještě relativně nedávno vyhrál Evropskou ligu, což se od něj tak nějak očekává v letošní sezóně s Eagles. K dispozici pro to má daleko kvalitnější soupisku (dokonce si z vítězného týmu skrze Lazio přivedl i Daichiho Kamadu) a utkají se navíc s daleko slabší konkurencí.
V očích bookmakerů jsou na zisk poháru koneckonců i největšími favority, následováni Fiorentinou, pro kterou to bude už čtvrtá účast v Konferenční lize v řadě. Potvrdí roli favorita, stejně jako to už jednou z anglických týmů dokázal West Ham nebo Chelsea?
Oliver Glasner je v současné chvíli žádané zboží a zejména týmy, které staví na hře se třemi obránci, by jeho podpis uvítaly.
Samozřejmě všechny v současné chvíli napadá Manchester United, kterému se nedaří rozchodit preferovanou 3-4-3, a mezi nedávnými spekulacemi o možném konci Amorima se jeho jméno mezi potenciálními náhradami opravdu objevuje.
Ačkoliv však hrají v téměř identickém rozestavení, rozhodně nehrají i stejně útočný fotbal, takže fungovat to i u Reds zákonitě nemusí, a víme, že prostředí k úspěchu v tom klubu teď zrovna nepanuje.
Oliver Glasner dobře ví, že další angažmá pro něj bude i stěhováním na větší adresu. I proto si nechává zadní vrátka otevřená, když odmítl další prodloužení smlouvy, která mu na konci sezóny vyprší.
