FOTBAL
1. ITALSKÁ LIGA
Středová řada naplněná zajímavými jmény, která byla doplněna ještě o Adriena Rabiota přináší AC Milán úspěchy. Poslední výhra na půdě Udinese toho byla jasným důkazem. Nabízí se proto pochopitelná otázka: Může AC získat titul?
Známá fráze tady platí dvojnásob. Věk je jen číslo. Luka Modrič je duší současného AC Milán. Poslední zápas to jednoznačně dokázal. Chorvatský záložník diktoval tempo hry, rozdával přesné přihrávky a v neposlední řadě skvěle rozehrával standardní situace. O tom, že ohromil nejen fanoušky AC Milán svědčilo i to, že když šel ze hřiště, celé Stadio Friuli se zvedlo, aby mu zatleskalo. Ve stoje.
AC Milán má jednu z nejlepších záložních řad v Itálii. Rozhodně srovnatelnou s tou, kterou se pyšní Antonio Conte, obhájce titulu, v Neapoli. Trenér Allegri si na konci přestupového období ještě vyhlédl svého oblíbence Adriena Rabiota, s nímž spolupracoval v Juventusu a problémový fotbalista rád volání slavného kouče vyslyšel. Pro AC Milán šlo o další super posilu do zálohy. Trenér Allegri si tak musí poradit jen s tím, aby dobře poskládal dohromady mladé a staré, resp. zkušené hráče.
V případě Luky Modriče asi těžko můžeme hovořit o tom, že je starý. AC Milán vstoupil do letošního ročníku Serie A nečekanou prohrou s Cremonese, ale i v tomto prvním vystoupení Modrič potvrdil svou extratřídu. Naplno se ale projevila až později, když vystřelil vítězný gól v utkání s Bolognou, čemuž předcházela příprava branek v Lecce. Po vydařeném vystoupení v Udine jsou z toho rázem tři výhry s čistým kontem.
Pokud vám to nepřijde jako super úspěch, pak vězte, že něčeho takového dosáhli v Miláně naposledy v únoru 2023. A to už je dva a půl roku zpátky. Čtvrtou výhru s čistým kontem asi Rossoneri teď hned nezapíšou, i když to vyloučit jistě nemůžeme, protože je doma čeká Neapol. Bude to velmi zásadní měření sil, neboť nám napoví, jestli náhodou nemůže tým Massimiliana Allegriho pomýšlet na mistrovský titul.
Myšlenka, na kterou by se nikdo neodvažoval po prvním kole a prohře s nováčkem z Cremonese ani pomyslet. Jenže vystoupení v Udine, kde kromě Modriče dominoval například i zmiňovaný Adrien Rabiot (vždy věděl, kde má být, připravil gól na 3:0), který i posledním pochybovačům ukázal, proč ho Allegri chtěl za každou cenu, naznačilo, že Milán má na víc než jen boj o Ligu mistrů.
Udinese nezačalo tento ročník vůbec špatně – neprohrálo a dokonce zvítězilo na půdě Interu. Jenže Milán si s ním poradil, i především díky dvěma gólům Cristiana Pulisice, překvapivě hladce. A teď si vezměte, že Allegri je zárukou toho, že tým bude i nadále dělat progresy. Nebo toho, že bude mít pořád pevnou obranu. Navíc oproti Juventusu dává i góly (oproti jeho předchozímu působišti samozřejmě ne oproti tomu bláznovství, které je teď k vidění pod Tudorem).
A hlavně – AC Milán letos nehraje poháry. To může být v boji o titul docela klíčový faktor. Však taková Neapol vloni s Antoniem Contem včele by mohla vyprávět. Ostatně, i Neapol minulý ročník zahájila v prvním kole tragickou prohrou (v jejím případě s Veronou) proti velmi slabému soupeři a hned se spekulovalo o tom, jak dlouho vlastně Conte na její lavičce vydrží. Že se bude do Vánoc pakovat se říkalo i o Allegrim. A podívejte se, realita je úplně jiná.
Klíčovým faktorem, který bude hrát roli, je rozhodně Luka Modrič. Teď jen, aby mu vydrželo zdraví. Modrič na hřišti totiž evidentně dodává milánským hráčům klid a rozvahu. Hráč, který získal Zlatý míč, přinese vždycky něco navíc. A v případě AC Milán jsou to ne výkony jeho samého (ačkoliv platí, že jsou zásadní), ale především výkony hráčů kolem něho. Všichni prostě hrají o něco lépe, než kdyby Modrič na hřišti nebyl. Platí to jak o mladých hráčích, kteří sbírají zkušenosti, tak o těch nově příchozích, kteří se potřebují začlenit.
A ti, kteří už tady jsou? Viděli jste sami dva góly Pulisice, který se najednou může soustředit na ofenzivu a nemusí si vytvářet šance sám. To je pak hned něco jiného. A máme tady i jedno eso v rukávu – Rafa Leao. Portugalský útočník se totiž v prvním kole zranil, takže ho Rossoneri prakticky ještě s Modričem nevyužili. Zranění ale není vážné a návrat se očekává každým dnem, dost možná i proti Neapoli. Jestli náhodou Luka Modrič nebude tím posledním kouskem do skádačky, která udělá z Leaa super hráče, na což se čeká už několik let.
A pomoc je to samozřejmě i pro defenzivu, která je stejná jako vloni. Jenže se zálohou, která funguje, se brání lépe. Když na vás budou létat útočníci jeden za druhým, tak i nejlepší obránce světa bude trpět. Jenže teď to i se stejnými jmény v obraně jde.
Hráč jako Modrič se pochopitelně neubrání srovnání s jinými velkými hvězdami milánské budoucnosti. Nápaditě totiž připomíná Andreu Pirla, po jehož odchodu do Juventusu tady vlastně 15 let nebyl nějaký pořádný tvůrce hry. Nebo tedy takový neohrožený lídr. Ne nadarmo Pirlo i Modrič začínali v mládí spíše jako ofenzivní záložníci, kteří se postupem času stáhli více dolů a tvořili hru. V případě Pirla z toho byly mistrovské tituly v pokročilejším věku s Juventusem, v případě Modriče (protože tady čas pokročil ještě trochu dál) by se to mohlo promítnout do titulu letošního.
