FOTBAL
Sešívaní mají za sebou vstup do Ligy mistrů. Nutno říct, že vstup klíčový, papírově větší šance na tři body už patrně nepřijde. Slavia ale vítězství, a to ani navzdory vedení 2:0, až absurdně nemá. Pojďme na to.
Tohle je už reálně směšný.
Já jako už upřímně nevím, kdy chtějí v Edenu brát tři evropské body. A nejde ani tak o soupeře, Bodo asi můžeme brát za výkonnostní rank Slavie. Ale ten průběh zápasu. Opět. Všechny ty dílčí nuance. Mimochodem Ajax, Fenerbahce, Anderlecht, Malmo, Bodo. Prakticky pětkrát jste lepší, mnohdy drtivě a berete přesně nula vítězství. Tady náhodu hledat nelze.
Ale hezky postupně.
Slavia nenastoupila dobře. Do očí bil zejména rozdíl ve schopnosti dostat míč na zem a kontrolovat zápas v mezihře. Leckoho asi poprvé napadlo, že nákopy na Chorého nebudou v Evropě to pravé. Když to nefunguje proti Bodo, jak to může fungovat potom dál. Los sešívaných asi znova připomínat nemusím. Nejistotu domácích ještě umocnil ve 12. minutě Mbodji, který neohrabaně a skoro „silvestrovsky“ nabídl tutovku Evjenovi. Včera fenomenální Staněk ale byl poprvé na svém místě.
V polovině poločasu Slavia poprvé udeřila, to když centr Provoda na zadní tyči zavíral do prázdné jeden z hlavních hrdinů i nehrdinů zápasu Mbodji. Po gólu přece jen dostali domácí trošku pevné půdy pod nohy a druhá polovina první půle už v jejich podání byla znatelně lepší. Opravdový fotbal se ale pořád teprve jen chystal.
Začátek druhé půle a opět Mbodji
Já moc nevím, jak z toho lze vyrobit penaltu. Počínání si Mbodjiho v osobních soubojích směrem dozadu bylo takové, no, jak to říct. Mnohdy druholigové. Nemá moc smysl řešit, jak moc Bassiho štrejchl nebo jak moc Bassi chtěl jít na zem, ale tohle rozhodně pískatelné bylo a tak i stalo. Démon Staněk byl ale znova proti.
Tady se obraz zápasu zlomil.
Následoval fragment zápasu od penalty do gólu na 2:0, což bylo nějakých 20 minut a já mám svoje silné pochybnosti, že jsem od Slavie viděl v pohárech hodněkrát něco lepšího. Neviděl. V podstatě úsek „totálního fotbalu“ se posléze opakoval ještě jednou a to, naprosto paradoxně a v podstatě nesmyslně, i v mezidobí od gólu na 2:1 do gólu na 2:2.
K výkonům.
Ze spousty důvodů je středobodem Mbodji. Nejsem si jistý, jestli jsem někdy v životě viděl rozporuplnější výkon. Šest zápasů ve druhé lize, minuta v áčku Slavie a šup do Ligy mistrů. Naprosto lidsky chápu, že v určitém směru ani nemůžete vědět, co se děje. Co dělat, co cítit, jak myslet, jak se pohybovat. Ono se to pravděpodobně stalo i Mbodjimu. Úplně z ničeho vyrobil pro soupeře sám dva „góly“. Úspěšně to sice vynuloval dvěma situacemi na útočné polovině, ale…i přes vstřelené góly si nelze hrát na to, že Mbodji dozadu nehořel. Většinu jeho kontaktů s míčem člověk trnul, co zase přijde. To byla fakt reklama na celkově tak zvláštní výkon a dojem, že od toho tématu musím jít pryč, protože nevím, jak to uzavřít.
Tak jak je to s tou aklimatizací?
Tohle je pro mě důležitější. Roky to posloucháme. Hráč xy ještě nemůže hrát, protože to. Hráč xy ještě nemůže hrát, protože ono. Specifická hra, specifická česká liga, specifická česká kabina a všechny ty „české řeči“, které úplně nenávidím. Ono to totiž, když se chce, zjevně není tak horké. Střihnout si druhou českou a za měsíc základ v LM, to mi nepřijde úplně aklimatizační a koncepční. Resp. ne, že nepřijde. Prostě není.
Co si potom má myslet Hashioka? Co si má myslet Sanyag? Teah? Jak to na kluky mentálně působí, když vidí, že jim se předhazují řeči okolo aklimatizace a zkrátka to neplatí. Nebo minimálně ne pro všechny. Nevěřím, že tohle tvoří dobrou atmosféru a jsem přesvědčený, že to spoustu hráčů historicky ve Slavii poškodilo. Protože to je pattern, podle kterého se nejede druhý týden. Hierarchická nerovnost je ve Slavii dlouhodobá.
Halóó, Douděra NE
Neříkám, že včera odehrál nějak špatný zápas. Mimochodem rovnou vyřešme situaci před gólem na 2:2. Sociální sítě a fanouškovská fóra zaplavily dotazy, kam že to ten Douděra běžel. Proč tak moc otevřel pravou stranu. Tady se ho musím zastat. Pusťte si to ještě jednou.
Za postranní čarou čekal na vpuštění do hry hráč Bodo. Čtvrtý rozhodčí vpouští hráče na hřiště bez výjimek vždy tak, aby neovlivňovali hru. Aby prostě „zapluli“ a hotovo. Co se stalo včera, to byl naprostý fail. Protože hráč norského týmu byl v 90. minutě za stavu 1:2 v zápase Ligy mistrů poslán na hřiště přímo do brejku. Jako následný klíčový hráč onoho přečíslení. Totálně absurdní a skandální zkrat. Douděra měl to vpuštění už de facto za zády a mimo zorné pole, takže nepředpokládal, že pravou stranu je potřeba vykrývat. I tak bych si tedy ale představoval, že nepoběží až tak „tupě“ na střed. Ale jsem schopný se v tom nehrabat.
V čem je ale hrabání se nutné, to jsou technické nedokonalosti v mezihře. Nejsou to chyby, jako že nedáte penaltu, zaviníte ji, nedáte čistou gólovku atd. Ale tam bylo včera tolik (!) situací (nejen v podání Douděry), kdy byla otevřená obrana Bodo, situace 5 na 4, 4 na 3, takové ty klasické situace 2 na 1 na okraji vápna, kdy prostě potřebujete dát správný balón, ve správný čas, do správného prostoru a smrdí to gólem nebo dalším přečíslením. Ale ne. Douděra takový balón nedá. Mimochodem mistr těchto otřesných řešení byl včera Kušej. Legenda praví, že ten hlavu od včerejšího zápasu nezvedl do teďka.
Douděra si včera neodpustil ani další hereckou etudu, kdy po naprosto normálním faulu zařval tak, že byl slyšet u stadionu Bohemians dvě zastávky tramvají, přidal k tomu dva sudy a já už tohle (dávno) nemůžu ani vidět. Hashioka na plac.
Halóó, hledá se útočník
Čekal snad někdo něco jiného?
Když budu mít velký výhřez plotének a nebudu ho aktivně léčit, bude se to zhoršovat. V nejlepším případě to zůstane stejné. Když nebudu mít evropského útočníka a na gól „v Evropě“ budu potřebovat šest čistých gólovek a evropského útočníka stejně nekoupím, je velká šance, že na jeden gól budu potřebovat šest (a víc) čistých gólovek i nadále.
Slavia se na tohle téma v létě opět vys… s odůvodněním, že to jako vlastně nejde a odměna přišla zas a znova při úplně první příležitosti. Z čeho všeho sešívaní zvládli nedat na 3:1 a zápas „ukončit“, to je úplně za hranicí mého chápání. Korunu tomu ještě samozřejmě nasadil v jedenácté minutě nastavení Schranz. Který si v jasné gólovce tak dlouho rovnal balón pod nohama, až měl téměř pod nohama i gólmana Haikina a neomylně ho napálil.
Bavíme se o tom rok co rok a už mě to vlastně ani nebaví sepisovat. Na ligu dobrý. Na Evropu, když se to jednou za pět let dobře sejde, dobrý. Na dlouhodobé stabilní evropské výsledky zatraceně málo. Tohle není otázka štěstí nebo smůly. Jsi sám na deseti metrech, před tebou je otevřeno, chceš to trefit k pravé tyči. A to, že Harry Kane to dává posledních asi 10 let v kuse za háčky a hráč Slavie to takhle trefí jednou ze čtyř, to není o tom, že jeden má štěstí a druhý má smůlu. Zbavme se tohoto mýtu už jednou pro vždy.
Český fotbal a taktická vyzrálost?
Bejvávalo.
Tepal jsem Plzeň, tepal jsem repre, třešničkou na dortu Slavia. Chápu, že cítíte krev, cítíte, že jste lepší, že jste líp fyzicky připravení, chcete rozhodnout. Super. Beru.
Ale ty vole. Když se to v úseku 55. až řekněme 80. minuta nepodaří, musím ubrat. Ještě jednou. MUSÍM ubrat. Musím začít hrát víc hlavou, než být totálně stržený emocema a vibem zápasu. Vždyť Slavia dostala gól na 2:2 ve chvíli, kdy to 30 z posledních 35 minut hry vypadalo, že Slavia prohrává. A to tak jako o dva góly. Tohle je neakceptovatelné, neodůvodnitelné, neomluvitelné.
Od 80. minuty jsem říkal mojí holce vedle mě. Sleduj, jak hrají vysoko. Proč? Nevyjde jim jedna narážečka, jednou se blbě odrazí balón a jako od půle hřiště je to dva na dva. Zbláznili se? No. Co bych tak dodal chytrého. Btw. kdybyste někdo pochopili, proč jinak vynikající Provod za stavu 1:2 v 90. minutě pálil z nepřipravené pozice přes dvoje bloky, dejte mi vědět prosím. Že to potom ještě celou situaci korunuje Fet volejem „z nouze“, který takhle trefí jednou za život (mnozí si možná vzpomněli na Munira El Haddadiho a památnou domácí odvetu se Sevillou, který na stejnou branku velmi podobně srovnával taktéž na 2:2), to je už potom nějaké souhra okolností. Ale nikoho to historicky zajímat nebude.
Btw. bavil vás ten fotbal? Podle mě musel. Brutálně. Ale za včerejší výkon nedoručit Staňkovi a lidem v Edenu tři body, to je něco, na co bude leckdo se slzou v oku vzpomínat, řekl bych, ještě za spoustu let. Takových příležitostí není a nebude mnoho.
