Sobotní fotbalový turnaj ve Lhotě pod Radčem sice provázel silný déšť, to ale noc nezměnilo na tom, že se obnovila tradice fotbalového turnaje pod horou Radeč. Atmosféra byla vynikající i díky fanouškům jednoho z účastníků turnaje – Sokola Pernarec, kteří nejen svým borcům vytvořili dokonalou atmosféru.
Tým TJ Chodouň z Karlštejnska, který hraje 10. Ligu na Berounsku skončil čtvrtý, když prohrál s domácí Lhotou 0:2, s Pernarcem 0:5 a s TJ Holoubkov 0:4. Historie Chodouňského fotbalu je přitom unikátní a přejeme tomuto celku, aby na ni navázal.
Z historie chodouňské kopané
Počátky založení oddílu kopané v Chodouni sahají do 30.let minulého století, kdy se zakládaly tzv. Rudé hvězdy, které se zabývaly nejen fotbalem, ale i cvičením po vzoru Sokola. Také v Chodouni byla mladými sportovci založena Rudá hvězda. Sportovní činnost prováděli za posledním domem, jdeme-li po levém břehu proti proudu Litavky k jezu Kafák /tzv. staré hřiště/. Pro fotbal nemělo toto místo rozměry dnešních hřišť, ale hrálo se tam. Bohužel žádné písemné záznamy z činnosti tehdejších sportovců neexistují a tak jen z dochované fotografie poznáme některé tváře tehdejších chodouňských sportovců.
Nástupem fašismu v Německu a jeho vlivem na okolní státy, později okupací Československa a vypuknutím 2. světové války, veškerá sportovní činnost na několik let ustala. Až v roce 1943 v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava se v Chodouni schází skupina nadšenců, kteří se rozhodnou založit fotbalový klub, známý dlouhá léta pod názvem Chodouňský SK. Byli to pánové: Václav Mikuláš – správce mlýna na Zavadilce, František Zpěvák – stárek ve mlýně, Václav Krumhanzl, Josef Bradáč, František Švihla, František Holeček a Stanislav Raboch. Toto je zhruba také první výbor, postupem času se přidávají další, hledá se také první jedenáctka, buduje se hřiště. A tak 9.4.1944 hrají chodouňští fotbalisté první zápas a to v Suchomastech, kde vítězí 4:2.
Pro vzpomínku první jedenáctka: Václav Sklenář /čp.135/, Miloslav Sklenář, František Červenka, František Švihla, Petr Šmíd, Jaroslav Červený, Karel Růžička, František Holeček, Jaroslav Holeček, Karel Soukup, Josef Havelka. Tímto utkáním se začíná psát kronika chodouňského fotbalu, kterou po dlouhá léta psal hráč a dlouholetý funkcionář pan Jaroslav Červený.
Protože místní SK nemá ještě dobudováno hřiště, hraje ještě dalších 21 utkání na hřištích svých soupeřů nebo jako domácí na hřišti dnešní Olympie Zdice. Píše se datum 10.9.1944 a Chodouňský SK hraje své první utkání na domácím hřišti a to v Loužku pod strání. Prohrává s SK Počaply 0:7 a o týden později o posvícení se zdickou Olympií také 0:7. Nedělala se z toho ale žádná tragédie, neboť obě tato mužstva měla mnohem delší a bohatší tradici a obě také později poznala sílu chodouňského fotbalu. Jistě stojí za to zmínit, kde se hráči převlékali, protože na hřišti zatím nebyly žádné kabiny. Bylo to ve mlýně na Zavadilce, který ovšem vypadal mnohem lépe, než je tomu dnes. Hráči chodili v dresech přes most dolů na hřiště nebo se převlékali v tehdejším hostinci na Zavadilce a také na dvoře p.Petra Šmída. A jak se na fotbal jezdilo? Buď na kole nebo na valníku taženém koňmi ze mlýna nebo na valníku s traktorem p.Stanislava Chotta, autem na dřevoplyn p.Cipry ze Zdic a nakonec nákladním autem z chodouňského mlýna. Chodouňský mlýn byl tehdy jedním z hlavních sponzorů místní kopané. Na hřišti, kde se začala psát kronika chodouňského fotbalu, se hraje poslední utkání 30.10.1949. To se již buduje nové hřiště na Zavadilce a tak 26.3.1950 se zde hraje první utkání s Doubravanem Újezd, které místní SK prohrává 2:9. Pro vzpomínku tehdejší hráči: Josef Černý, Antonín Dvořák, Václav Sklenář, Jiří Bardoun, Josef Matějka, Václav Hájek, Jaroslav Čapek, Josef Šebesta, Václav Strnad, Josef Hrudka, Jiří Sentenský. Hráči se převlékali v provizorních dřevěných kabinách, které stály za spodní brankou. Ale to se již začínají stavět nové zděné kabiny v té podobě, jak je známe dodnes, nyní samozřejmě vylepšené, stejně jako hrací plocha. Chodouňský fotbal stejně jako jinde prodělává své horší i lepší časy.
Jedna z nejlepších epoch chodouňského fotbalu se píše v polovině 60.let minulého století, kdy místní fotbalisté vyhrávají soutěž III.třídy ročník 1964-65 a jako nováček vítězí i ve II.třídě 1965-66 a postupují do I.B třídy. Návštěvnost diváků na fotbale v těchto letech byla jedna z největších v historii chodouňské kopané. Jistě na tom měli svojí zásluhu i funkcionáři, kteří se starali o dobré podmínky pro hráče. Byli to pánové: Karel Voříšek, Jaroslav Šmíd, Jan Francl, František Kotchera, František Kortus, Jiří Lukavský a dlouholetý pokladník pan Antonín Dvořák. Musíme tady připomenout také Toníka Veselého, který ochotně opravoval hráčům kopačky a pana Emila Skalu, který opravoval míče. Samozřejmě, oboje nedosahovalo kvalit, jako dnes. Je třeba vzpomenout na ty stovky hráčů, kteří nastupovali na hřiště, aby bojovali na sportovním poli o čest a slávu chodouňského fotbalu. V Chodouni se hraje fotbal dodnes a věřme, že tomu bude tak i v budoucnu. Jistě nemalou zásluhu na tom mají i obětaví funkcionáři, především p.Milan Kosnar a Jaroslav Civín. Přejme si, aby hráči předváděli na hřišti takové výkony, aby svým příznivcům dělali jenom radost a aby den, kdy se hraje v Chodouni fotbal byl zase svátkem, jako tomu bývalo v dřívějších letech.
Na jaře roku 2010 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce hřiště . Obec získala na tyto práce finanční prostředky formou dotace z programu“MAS Karlštejnsko“.Celkový rozpočet činí 1,1 mil. Kč. Jedná se o zcela novou hrací plochu,nové branky,zábradlí, rekonstrukci kabin,dětstké hřiště,teréní úpravy,odstavné parkoviště a pergola k využití jako občerstvení .Vybudování dětského hřiště bylo podmínkou pro získání téměř 90% finančních prostředků z celkového rozpočtu. Celá rekonstrukce by měla být dokončena do konce června letošního roku/2011/.Chodouňští fotbalisté zatím hrají svoji soutěž na hřišti v sousední Libomyšli. Chceme i nadále pro příští generace zachovat tradici chodouňského fotbalu a využívat toto hřiště i k jiným sportovním aktivitám.
Ale vraťme se k turnaji ve Lhotě pod Radčem. V souboji dlouhodobého účastníka okresního přeboru Rokycanska TJ Holoubkov a nováčka okresního přeboru Plzně – severu Sokol Pernarec (vítěze okresní soutěže – mistra Plzně – severu) vyhrál hned na úvod Holobkov 2:1, tým Holoubkova přitom vsadil na mládí.
Sokol Pernarec následně porazil domácí Lhotu pod Radčem, účastníka okresní soutěže Rokycanska 1:0. Přičemž borci z Pernarce neproměnili ještě řadu šancí a hrál více na krásu, než na efekt.
K úplně poslednímu zápasu nastoupila domácí Lhota pod Radčem proti TJ Holoubkov a světe div se, domácí šli do vedení 1:0, Holoubkov vsadil na druhý poločas na mladé hráč, kteří otevřeli hru ve snaze vyrovnat a vyhrát turnaj. Ještě dvě minuty před koncem turnajového zápasu hraného na 2 krát dvacet minut to bylo 1:0 pro domácí Lhotu, v tu chvíli by turnaj vyhrál Pernarec před Holoubkovem a Lhotou. Ale domácí vsítili Holoubkovu druhou branku a vyhráli 2:0, a tím i celý turnaj. Nicméně ještě dvě minuty před koncem posledního zápasu turnaje mohly tři celky turnaj vyhrát.
Konečné pořadí: 1. Sokol Lhota pod Radčem, 2. Sokol Pernarec, 3. TJ Holoubkov, 4. TJ Chodouň.
Nepříjemnou zprávou je úbytek oddílů v okresních přeborech – Sokol Pernarec bude hrát „jen“ ve třináctičlenném přeboru. Kde jsou ty doby, kdy na Plzni severu mělo zájem o přebor jednadvacet mužstev?
Ostatně, neoficiální zprávou je, že Březina s fotbalem definitivně končí. Okresní přebor Rokycanska i s TJ Holoubkov bude hrát deset klubů, okresní soutěž Rokycanskaúdajně také třináct, jelikož Březinu má nahradit nově utvořený rezervní tým Holoubkova. Zpráva z Rokycanska je zatím neověřená.
