FOTBAL
1. ANGLICKÁ LIGA
Přestupová kola se pomalu roztáčí a to i na trenérských pozicích. Před několika týdny se po sedmi letech u kormidla loučil Thomas Frank a před několika dny rovnou oznámili i jeho nástupce. Jak už u Brentfordu bývá zvykem, jeho volba mnohé překvapila.
Thomas Frank u Brentfordu v trenérské funkci působil úctyhodných 7 let, za které se mu podařilo Bees dostat do Premier League. Před přibližně třemi týdny však změnil adresu a s sebou si vzal i několik členů realizačního týmu. V nabité konkurenci i s finančním deficitem proti ostatním klubům dokázal po postupu tým v lize stabilizovat a po jeho dobře odvedené práci zůstal před vedením zcela klíčový proces výběru nového muže do čela týmu.
U Brentfordu je zvykem, že nejen k výběru hráčů přistupují po svém a téměř výhradně na základě dat, což je koneckonců i model, který je dostal tam, kde jsou dnes. Ale jakkoliv pevně své analýze můžou věřit, i ta nese svá úskalí a s nadsázkou se dá říct, že jsou dnes jediné špatné trenérské angažmá od sestupu. To mimochodem tvrdí i kurzy, které, pokud vynecháme letos postupující týmy z Championship, řadí Brentford do úzkého balíku týmů favorizovaných na sestup.
S minulým manažerem trefili jackpot a volbu tehdy neznámého jména před sedmi lety provázely pochybnosti, protože do té doby měl Thomas Frank zkušenosti s vedením A týmu pouze z Brøndby. Do trenérského křesla se po dvou sezónách dostal skrze roli asistenta a Bees zřejmě už tehdy s tímto možným krokem do budoucna operovali. Fun fact – posledních pět manažerů, kteří s Brentfordem postoupili o ligové patro výše, byli v hierarchii klubu na manažera povýšeni z nižších pozic.
Keith Andrews to bere hopem
Volbou bývalého irského reprezentanta se proto rozhodli jít ve stopách ověřeného scénáře a v určitém ohledu dřívější risk ještě i trumfnout. Nový manažer Brentfordu totiž nejen že nemá zkušenosti s vedením klubu Premier League, ale nemá je s vedením jakéhokoliv seniorského týmu napříč všemi úrovněmi fotbalu. To se v Premier League vidí málokdy, konkrétně šestkrát za posledních deset let chcete-li, a jediní Scott Parker s Mikelem Artetou dokázali vydržet více než půl roku.
Keith Andrews (44) už pro roli manažera nasál informací opravdu spoustu. Za zhruba 16 let hráčské kariéry navštívil 12 různých klubů a zahrál si League One, Championship i Premier League a na kontě má i 35 startů za irskou reprezentaci. Kariéru ukončil v roce 2015 a rovnou se vrhnul studovat trenérské řemeslo.
Začal jako asistent u MK Dons hrající League One, později působil jako asistent u irské jednadvacítky a po roce povýšil na asistenta seniorské reprezentace. U té pak zůstal několik dalších let, než poprvé přičichnul k Premier League v roli asistenta Chrise Wildera na jeho neúspěšné misi za udržením Sheffieldu United v Premier League. Minulý rok se k Brentfordu připojil oficiálně jako technical coach a na starosti měl standardní situace.
Pokud v jeho angažování Brentford viděl smysl, téměř jistě k tomu existují i pádné argumenty podložené čísly, stejně tak jako i pozitivní přímá zkušenost s jeho prací. Výsledky totiž doručil už v prvním roce, což potvrzuje i ta nejhrubší statistika. Brentford v minulé sezóně ze standardních situací dostal pouhé 3 branky, což je s velkým náskokem nejméně v lize, přičemž z nich i 13 nastříleli – pouze čtyři týmy zvládly nastřílet více.
Angažování Keitha Andrewse je sice v očích veřejnosti velký risk, ale jak by sám majitel klubu a profesionální gambler Matthew Benham řekl, v jejich podání jde o „kontrolovaný risk“. Každá změna manažera je do určité míry riskantní a povýšení Andrewse vzhledem k okolnostem daleko víc, nicméně chceme-li hledat tým, který se umí s rizikem vypořádat, Brentford je na vrcholu pyramidy. Bees zažívají své nejlepší časy právě proto, že se nebáli zariskovat.
Možná si pamatujete tři po sobě jdoucí utkání, ve kterých Brentford vstřelil branku už v první minutě zápasu. Thomas Frank později potvrdil, že pro každou z těch situací měli různé plány z hlavy právě Keitha Andrewse, který je dle svých slov zastánce hlavně jednoduchosti. Thomas Frank sice formace v závislosti na soupeři střídal jako ponožky, nicméně jejich hra stála na jednoduchých principech.
Kromě toho sice zůstává pro veřejnost Andrewsovo taktické vyznání velkou neznámou, ale nepředpokládá se výrazná změna od Brentfordu, který jsme mohli vídat v minulé sezóně. Thomas Frank se svou hrou slavil úspěch, Keith Andrews u toho celou minulou sezónu byl a spíše se tak na jeho práci pokusí navázat.
S hráči si dobře rozumí, což určitě hrálo velkou roli při rozhodování o jeho povýšení na hlavního coache. Brentford totiž nepotřebuje personu, která dokáže ukočírovat hvězdy, ale někoho, kdo z hráče tu hvězdu dokáže udělat. Dle komentářů lidí, kteří s Andrewsem měli šanci pracovat, lze vyčíst, že právě komunikace nejen s hráči, ale i médii je jeho velkou předností, což potvrdili i lidé přítomní u jeho prezentace na post manažera.
Existuje totiž dobrá šance, že zkušený projev před novináři se mu minimálně v úvodu sezóny bude hodit. Čeká na něj ne zrovna jednoduchý úvodní los a ještě se neví, jak dopadne letní přestupové okno. V úvodu jsem nakousl, že Brentford se nachází mezi několika málo širšími favority na sestup, což je po vcelku povedené sezóně překvapivé, nicméně už ne tolik po zvážení dalších proměnných, jako možné odchody nebo trenér bez větších zkušeností.
S velkou pravděpodobností totiž klub opustí kapitán Christian Nørgaard a jednou nohou venku je i nejlepší loňský střelec Bryan Mbeumo (20 branek), o kterého se výrazně zajímá Manchester United. Brentford na něj sice odmítl několik nabídek přes 60 milionů liber a dává najevo, že jim jeho další setrvání i vyhovuje, ale nebude se prodeji bránit. Pro nového manažera zřejmě nepříjemnost, nicméně upsal se klubu, který tak zkrátka funguje a ve kterém má každý svou cenu, a to včetně Thomase Franka.
