FOTBAL

S brněnskou Zbrojovkou to jde od desíti k pěti a dle mého názoru na tom nezmění nic ani právě chystané částečné změny ve vedení klubu. Kdysi zvučné jméno klubu je v troskách. Vrátit klubu lesk a slávu zabere nejmíň další dekádu.

Fotbal - Slovácko, Brno

„Kdo nejde o víkendu za Lužánky, není Brňák.“ Dvacet tisíc lidí? Standard. Čtyřiačtyřicet tisíc v říjnu 1996 na Slavii? Absolutní rekord české ligy. Druhé největší město republiky bylo v 90. letech posedlé fotbalem. Tým Boby se stal diváckým hitem, sedm let po sobě klub vykázal největší návštěvu sezony. Z dvaceti nejvyšších návštěv mu jich patří – dvacet.
Extrémnímu zájmu napomáhala výhodná poloha poblíž centra, s dostatečnými parkovacími plochami. Plus výsledky mužstva. Vybudovalo se Bobycentrum, klub šel nahoru.

A dál?

Rozlehlý stadion s většinou míst na stání přestal vyhovovat bezpečnostním normám. Následovalo stěhování klubu do Srbské ulice. Je to kousíček, lehce přes dva kilometry. Přesto si tam brněnský fanoušek těžko hledá cestu. Okolí i samotný stadion působí spíše jako tréninkové centrum z 80. let někde na okraji Volgogradu.

Rok 2011, kdy brněnský tým vypadl z elitního klubu poprvé po 20 letech, zahájil stále trvající období, v němž Zbrojovka cestuje mezi 1. a 2. ligou, a v první lize většinou spíše bojuje o udržení, s výjimkou solidního 6. místa v ročníku 2015/16. Za šest sezón v letech 2017 až 2023 vystřídala soutěž celkem pětkrát, a naposled roku 2023 opět z posledního místa sestoupila do druhé ligy.

Špatně hrající a zadluženou Zbrojovku Brno před deseti lety koupil Václav Bartoněk od bratří Prosových. Co se zdálo nemožné, je nyní skutečností – klub je ještě o několik levelů horší, než za dob vlastnictví onoho komického bratrského dua.

No, co asi tak může vzejít z toho, když smícháte namistrovaného a v jiném století zaseknutého majitele držícího klub pod krkem, na jednom z nejhnusnějších stadionů v republice a okořeníte to naprostým antifotbalem a prakticky nulovou komunikací vůči fans? Odpovědí je samozřejmě zničená značka a jméno klubu i města. Desetitisíce naprosto apatických fanoušků, kteří nemají sebemenší zájem kazit si víkend docela drahým vstupným za něco, z čeho si pak chtějí nalít do očí kyselinu.

Co se děje nyní?

Po vlně protestů to konečně vypadalo, že situaci vyřeší pan Pavel Svoreň, CEO ze společnosti Portiva, který je od loňského roku minoritním akcionářem.

Začalo vyjednávání o převzetí klubu a vše bylo na dobré cestě. Ale nějaké 2 týdný zpět pan Svoreň na sítí X.com oznámil, že s tímto vedením se na ničem domluvit nedá a že tak odstupují z pokusu o přebrání klubu.

Nicméně týden na to se situace otočila a dle posledních zpráv došlo k posunu, klub se k tomu vyjádřil takto: „Po turbulentních dnech oznamujeme významný posun v dohodě i procesu převzetí klubu. Zainteresované strany se shodly na všech parametrech modifikované obchodní dohody, která bude finálně vypořádána k 26. 4. 2024, tedy ke dni finalizace dokumentů potřebných pro získání profesionální licence pro soutěžní ročník 2024/25. Smluvní strany mají za cíl vytvořit ze Zbrojovky silnou značku s mimosportovním přesahem.“

A zde přichází moje skepse a nedůvěra, zřejmě způsobená léty neustálých slibů a přehnaných výroků.
Pavel Svoreň je bezesporu mnohem schopnější, než současný majitel. Vyjádřil se také, že během poslední dohody se řešila struktura klubu, kdy vlastnictví by šlo mimo řízení klubu jako takové – do lidské řeči, odstřelení Bartoňka, aby do všeho nekafral, tak jak si původně maloval. Opravdu bych panu Svoreňovi a celému Brnu přál úspěch v co nejkratší době.

Nicméně vzhledem k tomu, že v posledních 2 týdnech jsme se dostali z „nehodlám s tímto majitelem nic dál řešit, nemá to smysl“ až po „klub teda nakonec fakt přebíráme“, nepředbíhal bych. Měsíc je ještě strašně dlouhá doba na to, aby si to někdo ze zúčastněných rozmyslel, nebo začal vymýšlet nějaké nové podmínky týden před podpisem.

Dejme tomu – podpis dopadne, vše cajk, Svoreň je většinový majitel.

Bude tu v tuhle dobu ještě trenér Polách? Ustojí současnou pozici? Jenom tři jarní kola ve druhé fotbalové lize totiž stačila, aby vedení Zbrojovky začalo zvažovat už druhou trenérskou změnu v probíhající sezoně. Nic proti Chrudimi, ale tam opravdu nemůže Brno prohrát 1:3.

Těch výzev je tu nekonečně – co posily? Zbrojovka není dobrá adresa. Hraje druhou ligu a vzhledem k tabulce bude ještě ráda, když si v ní stihne upevnit pozici a přežít ji kolem 5. místa. Nikoho světobornýho na toto nalákat nemůžete. Skauting je hrůza. Když už se zde objeví někdo mladý a talentovaný, je prakticky ihned odstřelen do Sparty/Slavie za drobný, aby byl pak za stovky milionů prodaný do Německa.
Stadion je kapitola sama pro sebe. Podle mě bez nového stadionu to nebude prostě nikdy ono, my brňáci Srbskou rádi nemáme a k srdci nám nikdy nepřiroste. Na tom současném je potřeba spousta investic, aby se kolem něj alespoň dalo chodit a necítit se jak v jiném století. Služby zde včetně občerstvení jsou žalostné.

Přál bych si se mýlit a aby se byť postupnými krůčky začalo vše napravovat, abychom měli svoje odchovance, kteří potáhnou útok a měli finance na nákup solidních středopolařů a skálopevných stoperů.

Dle mého by byla potřeba mít majitele s téměř 100 % klubu, Bartoňka uplně mimo hru a nový stadion, aby se vůbec dalo začít doufat na světlejší zítřky a dlouhodobé cíle, jako je vrátit se do ligy, tam hrát do 4. fleku a začít pravidelně hrát evropské poháry.

Co vy? Jaké překážky zde vidíte? Co naopak myslíte půjde lépe, dojde-li opravdu ke změně majitelů a vedení?

Díky všem, kteří dočetli až sem. Vzhůru Brno!

By Václav Prokůpek

Krizový manažer, trenér, podnikatel v oblasti médií a sportu, redaktor a komentátor, účastník Rallye Paříž - Dakar 1995

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *