FOTBAL
Amatérský fotbal u nás lidi baví a hraje se snad na každé vesnici a těší se obrovské oblibě. Dneska se společně zaměříme na rozhodčí a jejich typy, které vidíte v těchto soutěžích nejčastěji. Po minulém díle ohledně peněz to bude dneska o sudích.
Osobně jsem nastupoval snad ve všech soutěžích napříč moravskoslezským krajem a vrcholem je tedy Krajský přebor, což je úrovňově pátá liga. V této pravidelné sérii bych se rád věnoval problémům, které tyto nižší soutěže mají a s čím se hráči v těchto týmech musí potýkat, takže to by měla být hlavní náplň mého profilu a my se můžeme rovnou vrhnout na téma číslo dvě, kterým budou rozhodčí a jejich úroveň v amatérských soutěžích, takže jdeme na to. Kdyby jste se ještě chtěli podívat na první díl z této série o amatérském fotbale, tak v tom prvním jsme se společně bavili o odměnách a penězích, které se napříč soutěžemi jednoznačně hodně liší.
Rozhodčí budou asi vždycky tématem číslo jedna v době, kdy Vám zápas nevyjde a Vy z něj odcházíte jako poražený, jelikož vždycky v každém zápase najdete nějakou situaci, kdy Vám mohl rozhodčí více pomoci a je jedno, jestli hrajte první, druhou nebo poslední pralesní ligu. Co jsem tak zatím narazil za těch zhruba necelých deset let, co se v dospělém fotbale pohybuju, tak existuje několik skupin různých rozhodčích, kteří se snaž vždycky opakují a dali by se proto škatulkovat.
Začal bych odměnou rozhodčích, která se napříč těmito kategoriemi pohybuje v rámci stovek až tisíců korun. V těch nejnižších soutěžích je to hodně velká bída a rozhodčí si vydělá něco kolem 500 plus cestovného za to, když je v zápase hlavní. Menší odměny mají už potom lajnoví, jejichž odměna je daleko menší. Čím výš jdete tím větší je odměna pro rozhodčí. V tom krajském přeboru, který hraju, tak tam si hlavní rozhodčí může vydělat něco kolem 1500 až 2000 korun a lajnový rozhodčí kolem tisícovky plus cestovné a nějaké pití a občerstvení po zápase. Uznejte sami, jestli byste do toho šli a nechali si za 500 nadávat v těch nejnižších soutěžích. Pojďme se teďka podívat na skupiny rozhodčích, které v těchto soutěžích potkáte nejčastěji.
První skupinou jsou určitě mladí ušáci, kteří s mužským fotbalem začínají a to je vždycky velká sranda, když vidíte před zápasem v zápise, že Vás bude pískat rozhodčí, který je mladšího ročníku než 2000. To už automaticky znamená, že Vás čeká velká show a budete potřebovat hodně klidu na to, abyste ten zápas zvládli, jelikož to s těmi mladšími chce hodně trpělivosti. Jedná se o pohyblivé mladé kluky, kteří mají ještě nějaké ty naděje na to, že by to jednou v tom pískání mohli někam dotáhnout. Jsou vždycky na správném místě, ale často se jim zápasy vymykají z rukou, jelikož nemají dostatečné zkušenosti na to, aby zápas zvládl a udělali jej stejný pro obě strany. Každopádně mají mladí rozhodčí výhodu v tom, že se právě díky jejich věku a dobré fyzické kondici dokážou relativně hodně rychle dostat výše a vydělávat si tak pískáním daleko větší peníze.
Další skupinou jsou rozhodčí, které bych popsal slovním spojením mistři světa. Takový rozhodčí je většinou někde z věkové skupiny 30-40 let, kteří se nedokázali dostat dále než třeba do té 6. až 5. ligy, ale sami se cítí na to, že by mohli z fleku pískat Ligu Mistrů. Jedná se o typ rozhodčích, kteří jsou neskutečně arogantní a nedá se s nimi na hřišti vůbec bavit. Dokážou Vám z místa nadat a vyhodit Vás za cokoliv mu řeknete. Dělají hodně chyb, ale samozřejmě si žádnou nepřiznají a nedokáží se omluvit. Jde o rozhodčí, kteří to dělají především pro peníze a mají to jako takový přivýdělek a já za sebe bych řekl, že tady tyto rozhodčí mám nejméně v oblibě.
Do třetí skupiny jsem zařadil staříky, kteří už dělají rozhodčí opravdu velkou řadu let a každý je v těchto nižších fotbalových soutěžích zná. Tito starší rozhodčí většinou pískají v těch nejnižších ligách, kde se těší hlavně na pivo a klobásku po zápase. Během zápasu dělají hodně chyb a často vůbec nestíhají tempo zápasu. Už se však často jejich chyby tolerují, jelikož jak jsem řekl, tak je všichni znají a všichni už ví, co se od těchto rozhodčích dá a nedá čekat.
To jsou tedy moje zkušenosti s rozhodčími na těchto úrovních. Budu rád, když mi do komentářů napíšete nějaké Vaše kuriozní historky s rozhodčími ať už v nižších nebo i nějakých poloprofesionálních soutěží. Budu rád, když mi zanecháte nějaké hodnocení a komentář a uvidíme se u dalšího blogu, ve kterém se budeme zase věnovat amatérskému fotbalu.