Historicky největší mistrovství světa v historii pomalu klepe na dveře. Pojďme si krátce představit tým Japonska, které veze nabitý výběr s ambicemi překonat dosavadní smůlu ve vyřazovacích bojích turnaje.
Tak jako je Maroko vlajkovou lodí afrického kontinentu, Japonci vládnou tomu asijskému. Od roku 1998, kdy na šampionátu debutovali, poprvé na něm už nechyběli. Pro zemi vycházejícího slunce je to osmá účast v řadě, což je dnes výsada jen několika málo zemí. Japonsku se však léta nedaří udělat další krok.
Zatímco ze skupiny jsou často schopni postoupit bez větších problémů, osmifinále je dodnes stále maximem. To první si zahráli už při první účasti na domácí půdě v roce 2002, ale také v letech 2010, 2018 a 2022. Právě na minulém turnaji v Kataru sice šokovali ovládnutím základní skupiny, ve které na ně nestačili Němci ani Španělé, ale znovu se poroučeli už v osmifinále. Japonsko dnes drží vůbec nejdelší sérii (25) utkání bez toho, aniž by si na šampionátu zahráli čtvrtfinále.
Letos vezou doposud možná nejsilnější výběr. Postup na šampionát si v rámci asijských zemí zajistili tři utkání před koncem kvalifikace a suverénně potvrdili roli asijského hegemona, který se na kontinentu rok co rok vzdaluje konkurenci. Druhou kvalifikační část prošli dokonce při skóre 24:0, a ve třetí fázi nestačili jen na horké australské půdě.
Japonsko už letos nepřijíždí jen překvapit a velkou zásluhu na tom má trenér Hajime Moriyasu (57). Bývalý reprezentant se do čela postavil po šampionátu v roce 2018 jako první japonský trenér, pod jehož vedením se Japonsko kvalifikovalo dvakrát za sebou.
Japonci jsou dnes ve fázi, kdy i sami od sebe očekávají úspěch.
„Naším cílem je vyhrát mistrovství světa a hráči jsou připraveni hrát každý zápas tak, jako by měl být jejich poslední“ pronesl před turnajem trenér Moriyasu, který bude brzy na lavičce reprezentace už deset let. Nevyhnula se mu tedy ani nutná generační obměna, během níž se však místo výkonnostních výkyvů stále zlepšovali.
Jen to podtrhuje rostoucí kvalitu japonského fotbalu, který se v posledních letech konkurentům v regionu mílovými kroky vzdaluje. S prací trenéra jsou pak v Japonsku spokojeni natolik, že s ním počítají i pro příští kvalifikační cyklus, což se samozřejmě v závislosti na letošních výsledcích může klidně změnit.
Letošní los k nim byl milosrdnější, ani tak ale není žádná výhra. Švédsko, Tunisko a Nizozemsko sice nejsou mezi favority turnaje, ale ve složení skupiny F v podstatě nenajdeme favorita. Švédové vezou útočné duo Isak, Nizozemci už nejsou v dobách největší slávy a Tunisko je dlouhodobě nepříjemný tým, který právě tyto ne úplně top „subfavority“ může klidně obrat o body.
Doba, kdy se Japonsko snažilo hrát hlavně na míči, uspávací a kombinační fotbal, je dávno pryč. Dnes se nejčastěji spoléhají na 3-4-2-1, ve které je dominance na míči vůbec nezajímá. Vychází z organizované obrany a nebezpeční jsou hlavně po stranách v rychlém protiútoku, k čemuž mají skvěle dopředu hrající wingbacky.
Brání zónově a spoléhají se na agresivní napadání po ztrátě míče, a kromě tradičně vysoké intenzity je jejich velkou předností taktická nepředvídatelnost a ochota trenéra v průběhu utkání zasáhnout razantněji do sestavy.
Soupiska
Brankáři: Tomoki Hayakawa (Kashima Antlers), Keisuke Osako (Sanfrecce Hiroshima), Zion Suzuki (Parma)
Obránci: Yuto Nagatomo (FC Tokyo), Shogo Taniguchi (Sint-Truiden), Ko Itakura (Ajax), Tsuyoshi Watanabe (Feyenoord), Takehiro Tomiyasu (Ajax), Hiroki Ito (Bayern Mnichov), Ayumu Seko (Le Havre), Yukinari Sugawara (Werder Brémy), Junnosuke Suzuki (FC Kodaň)
Záložníci: Wataru Endo (Liverpool), Junya Ito (Genk), Daichi Kamada (Crystal Palace), Ritsu Doan (Eintracht Frankfurt), Ao Tanaka (Leeds United), Keito Nakamura (Stade Reims), Kaishu Sano (Mainz 05), Takefusa Kubo (Real Sociedad), Yuito Suzuki (SC Freiburg)
Útočníci: Ayase Ueda (Feyenoord), Koki Ogawa (NEC Nijmegen), Daizen Maeda (Celtic), Kento Shiogai (VfL Wolfsburg), Keisuke Goto (Sint-Truiden)
Japonci vezou ambicióznější tým než před čtyřmi lety do Kataru. Na soupisce najdeme 13 hráčů, kteří u senzační jízdy skupinou před čtyřmi lety byli, které doplňují budoucí naděje reprezentace. A i když patří věkovým průměrem k těm mladším výběrům na šampionátu, ten potřebný mix zkušeností a mládí našli.
Jedničkou mezi tyčemi by měl být Zion Suzuki (23), který převzal otěže po ukončení kariéry Shuichi Gonda. Brankáři italské Parmy budou krýt záda Keisuke Osako (26) a Tomoki Hayakawa (27), kteří nastupují v domácí nejvyšší soutěži.
V obranných řadách se sice budou muset obejít bez zraněného Machidy, nicméně i přesto mají tento post nabitý kvalitou a zkušenostmi. Yuto Nagatomo (39) jako bývalý obránce Interu Milán se například stane prvním Asiatem, který se zúčastní pěti světových šampionátů.
Najdeme tam také bývalého obránce Arsenalu Takehira Tomiyasu (27) nebo Hiroki Ito (27) z Bayernu Mnichov, kde ho letos sice trápila zranění, ale před začátkem turnaje se stihl vrátit do zápasového tempa. Stavební kámen by měl být i Ko Itakura a na kraji Yukinari Sugawara (25), který odkopal celou sezónu za Werder Brémy.
Záložní řadu mají nabitou zkušenostmi z předních evropských týmů a vynecháním mladíků Ryunosuke Sato a Kodai Sano dal trenér Moriyasu najevo snahu zejména střed hřiště pokrýt zkušenostmi. V nepřítomnosti zraněného Hidemasy Mority se pak možná dostane i na Kaishu Sano (25), který by měl plnit roli náhradníka.
Wataru Endo (33) z Liverpoolu je se 70 reprezentačními starty jasným mozkem hry a bez debat důležitým prvkem v plánech trenéra Moriyasu. V letošní sezoně ho však trápí zranění a naskočil do pouhých osmi utkání. Poločas v přípravném utkání před odletem na šampionát byly jeho první ostré minuty od poloviny června. Doplní ho další zkušenosti Daichiho Kamady (29) z Crystal Palace a Yuito Suzuki (24), který se teprve nedávno připojil do týmu Freiburgu.
V útoku spočívá obvykle největší síla Japonců, kteří mohli být ještě daleko silnější, kdyby nechyběli zranění Kaoru Mitoma (Brighton), Takumi Minamino (Monaco) nebo Hidemasa Morita (Sporting).
O to větší roli bude mít Takefusa Kubo (25), který je čtvrtým rokem stavebním kamenem Realu Sociedad. Z druhé strany pak bude klíčový zejména nebezpečný Keito Nakamura (25), který ve 25 utkáních za reprezentaci nastřílel už 10 branek. Pod drobnohledem bude i Ritsu Doan (27), který po přestupu z Freiburgu odkopal letos první sezonu ve Frankfurtu a má to 5+5.
Asi největší formu z celého japonského výběru má v letošní sezoně Ayase Ueda (27), který v dresu Feyenoordu ovládl tabulku střelců nizozemské Eredivisie, když nastřílel 25 branek ve 31 utkáních. Jen těžko se dá předpokládat, že ho trenér do sestavy nevtěsní. Mezi spoustou klubů nejen anglické Premier League o jeho služby probíhá velká zákulisní bitva.
