FOTBAL
1. ITALSKÁ LIGA
Po návratu Massimiliana Allegriho prožívá AC Milán povedené období, za kterým jsou na první pohled vidět hvězdy záložní řady a střelec Pulisic. Je tu však ještě mexický útočník Santiago Gimenez, který sice ještě nedal v lize gól, ale pořád hraje. Jaký k tomu má Max Allegri důvod?
V neděli večer je na programu klasický šlágr italské Serie A. Na stadion Juventusu přijede AC Milán, což je duel, který byl hlavně v 90. letech a na začátku tohoto století pravidelně synonymem souboje o mistrovský titul. Tak tomu bude i letos a doufejme, že uvidíme něco lepšího než v posledních osmi vzájemných duelech, kdy padlo dohromady jen osm branek a takový AC Milán neskóroval už ve čtyřech ligových kláních proti Juventusu. O tom jsme si ale už říkali v týdnu, pojďme se podívat na to, proč by to Allegriho svěřenci měli změnit.
Tak zaprvé. Mají ve svém kádru nejlepšího střelce ligy. Američan Christian Pulisic dal už čtyři góly a na další dva přihrál. Je to samozřejmě výsledek toho, že Milánu konečně funguje záloha a on se může soustředit na útok. Kdo se bude dívat v neděli večer na toto utkání, pozná sám, že Milán dávno (dobře pár týdnů) není tím bezradným týmem bez myšlenky, který nějakým způsobem vyhrál před pár lety titul. Všechna čest kouči Piolimu, ale až teď je tady konečně pocit, že to někam vede a hlavně půjde o dlouhodobý stav.

Není ale sám. I teď nastoupí jeho parťák Santiago Gimenez, mexický útočník, který v sezóně 2025-26 v dresu Rossoneri ještě v lize neskóroval. Bývalý hráč Feyenoordu vstřelil pouze jeden gól v italském poháru proti Lecce, a to i přesto, že po zranění Leaa (17. srpna) byl vždy v základní sestavě. Jediný vstřelený gól v posledních šesti zápasech od první minuty není nic moc (zvlášť pro útočníka), ale kouč Allegri znovu na posledním tréninku postavil sestavu, která nás v tomto ohledu nenechala na pochybách: hrotovým útočníkem, klasickým číslem 9, chcete-li, bude opět Santiago. Řekl si o to rozhodně po nedělním vítězství nad Neapolí a platí to i nyní, pár hodin před velkým zápasem na stadionu Juventusu.
Důležitým faktorem pro AC Milán může být i to, že se do hry vrátí Rafael Leao. Jenže tady musí být Allegri opatrný. Zasahovat do rozjetého stroje, byť kvůli klíčové hvězdě, může být ošemetné. Na druhou stranu, kdo jiný by si s tím měl poradit, že? Gimenez je každopádně pro Allegriho natolik důležitý i proto, že na hřišti odvádí spoustu důležité práce. Milán totiž už netlačí tolik na pilu se systémem 4-3-3, ale spíše praktikuje 3-5-2, a právě Gimenezova práce je dalším důvodem, proč se tolik daří Pulisicovi. Kromě fungující zálohy je tady i parťák, který nemá problém odlákat pozornost. A tyhle dvě věci už jsou zásadní.
A bude to ještě důležitější, až se vrátí Leao (naplno po reprezentační pauze). Více než útočník, který jen chodí do pokutového území je potřeba takový ofenzivní hráč, který umí propojit hru, který si bude chodit naproti přihrávkám a sám bude posouvat spoluhráče dopředu. K tomu samozřejmě hraje i ve vápně, to se rozumí. Je škoda, že v srpnu a září neměl správnou mušku, jinak by totiž o jeho pozici nikdo nemohl pochybovat. Ale je vidět, že Allegri si je těchto věcí dobře vědom a proto pořád Mexičana drží.
Aktivita Gimenezovi rozhodně nechybí. v sedmi odehraných zápasech vystřelil dvacetkrát a sedmkrát přímo na branku, přičemž, jak již bylo řečeno, vstřelil pouze jeden gól. Hovoří pro něj i zajímavá bilance počtu doteků s míčem, kterých má vždy kolem dvaceti a vysoká přesnost přihrávek: na vlastní polovině hřiště více než 90 % a na polovině soupeře 77 %. To je hodně slušné. A znovu: je zřejmé, že si dokáže najít míč, někdy i v situacích, kdy je pod tlakem. Vzpomeňte si na zápas proti Neapoli: i během 12 minut, kdy zůstal na hřišti s týmem v deseti kvůli vyloučení Estupinana, dal svému týmu několik dalších možností a především se hodně podílel na narušování soupeřových akcí. Leao, jeho náhradník, měl větší potíže, zejména s pomocí při získávání a obraně míče. Proto Allegri, alespoň prozatím, nehledí pouze na vstřelené góly a zítra večer bude mít jasno.
Bude to tedy on, kdo bude muset trochu tvořit hru s Fofanou a Modricem. Pro Gimeneze to nebude procházka růžovou zahradou, ať už bude v centru obrany Juventusu Gatti, nebo pokud se uzdraví Bremer. Oba však mimo pokutové území mohou narazit na větší potíže, protože Santi je rychlejší.
Když jsme u toho Juventusu, tak Gimenez se s ním ve své kariéře utká poprvé. Netřeba dodávat, že pro něj, kdo je od dětství velkým fanouškem Milána, je to velmi emotivní zápas, o kterém mnohokrát snil, jak sám řekl. Takový debut gólem, to by bylo něco. I proto, že po reprezentační přestávce budou už Nkunku a Leao ve formě a abyste se udrželi v útoku Milána, nějaký ten gól asi dát musíte.
V Turíně a v následujících ligových zápasech si Gimenez zahraje také o důležitou část své budoucnosti v dresu Milána: přišel vloni v lednu za 28,5 milionů plus bonusy a dosud nasbíral dvacet šest startů a sedm gólů. Průměr gólů (jeden za 204 minut na hřišti) je mnohem horší než ten, který měl ve Feyenoordu (jeden za 108 minut), ale konkurence v Itálii je nepochybně větší, s čím se muselo počítat. Možná i proto v létě odmítl přestup do Říma a ještě zůstal v Miláně. V týmu, kterého je odmala fanouškem.






