FOTBAL
1. ITALSKÁ LIGA
Slavia míří k dalšímu utkání Ligy mistrů do Itálie, kde ji čeká Atalanta. Pravidelný účastník evropských pohárů, nedávný vítěz Evropské ligy, ale hlavně tým nabitý zajímavými a nadějnými hráči, který neztrácí na kvalitě, ani když každý rok prodá zdánlivě nejlepšího hráče (Hojlund, Koopmeiners, Retegui). Přečtěte si detaily o skvělém celku z Bergama.
Napravit dojem ze svého prvního vystoupení v Itálii se bude Slavia Praha pokoušet tento týden v nedalekém Bergamu. Možná si to někdo nemyslel, nebo utkání neviděl, ale dojmy z vystoupení českého mistra v Itálii byly nevalné. Tým bez kondice, málo nebezpečný. Italové si samozřejmě všímali i toho, že Slavia měla týden před tím (nebo snad dokonce i během duelu) několik nemocných hráčů, ale i tak. Pozitivní ohlasy sklidil jen “nějaký křídelní hráč v záloze, který dobře podporoval útok”. Jméno už si samozřejmě nepamatujeme. Tak by se dalo shrnout hodnocení fanoušků Interu, kteří na utkání buď byli nebo ho alespoň viděli v televizi.
Na druhou stranu hrát proti Interu, zvlášť v Lize mistrů, není nic snadného. V Itálii ho všichni dobře znají, zatímco proti cizím týmům má pořád dost šancí na to, aby soupeře zaskočil. Jenže, bude to teď alespoň o trochu lepší?
Změna trenéra, která nebyla až takovou změnou
Ačkoliv Atalanta změnila trenéra, resp. přišla po dlouhých devíti letech o Gian Piera Gasperiniho, tolik se na její hře nezměnilo. Nový kouč Ivan Jurić je totiž Gasperiniho žákem. Kromě toho, že pod jeho vedením strávil čtyři roky jako hráč v Janově, kde si mohl i sám vyzkoušet, co to jeho styl obnáší, mu dělal i asistenta. A to konkrétně v Janově, Interu a Palermu. Bylo to logicky před tím, než se Gasperini proslavil v Atalantě, ale jeho pohled na hru už byl tehdy dost jasný.
Ivan Jurić se v Itálii proslavil hlavně ve Veroně, kterou nejenže dovedl k záchraně, ale skončil s ní i na 10. místě. Veronu vedl k téměř 80 zápasech, během kterých se mu podařil skvělý kousek, když uhrál remízu v Turíně na půdě Juventusu (1:1 jako letos s Atalantou), což bylo poprvé po 32 letech, kdy Verona uhrála na Juventusu bod! Jurić se pak přesunul do Turína, který měl ambice bojovat o poháry. O tom se ve Veroně mluvit nedalo, protože už za jeho dob se mu začali “ztrácet” hráči ihned poté, co v sezóně předvedli dobré výkony.
Jurić v Turíně rozhodně nezklamal – dvakrát skončil na 10. místě a jednou dokonce devátý. A proto nemohlo být divu, že si ho v září loňského roku vyhlédla Roma, která hledala náhradu za kouče De Rossiho. Jurić navzdory těžké situaci výzvu přijal, ale v Římě vydržel necelé dva měsíce. V loňské sezóně se pak ještě v prosinci vrhnul na další sebevražednou misi, když se pokusil zachránit Southampton. Na jihu Anglie vydržel delší dobu, ale ani tam to nedopadlo dobře. Jenže jeho kvality byly v Itálii dobře známy, a proto dostal další šanci. V Bergamu navíc velmi významnou.
I když jsme možná čekali, včetně mě, že Atalanta nebude hrát tak ofenzivně, opak je pravdou. Nedává sice asi tolik branek jako pod vedením Gasperiniho, ale to všechno může přijít. Atalanta tak pod vedením Ivana Juriće znovu praktikuje vysoké napadání a hlavně hrotový útočník často obtěžuje rozehrávku soupeřových obránců velmi rychle. Velmi dobře to bylo k vidění v souboji s Juventusem na jeho půdě (1:1), kde takovým způsobem mnoho hostujících týmů nehraje. A to měla ještě Atalanta řadu zraněných opor.
Silné vedení = silný klub
Atalanta, která do Serie A postoupila až v roce 2011, zažila překotný vývoj, který ovšem dokázala ustát. O její síle vypovídá dlouhodobá finanční stabilita, chytré prodeje hráčů, velká rekonstrukce stadionu, ze kterého se stává parádní objekt, založení “Béčka”, tedy týmu do 23 let, který hraje Serii C a další věci. Už devět let končí Atalanta v plusu a pravidelně hraje Ligu mistrů. To se to počítá snadno.
Důkazem o sebejistotě klubu je například i několikaletá kauza s názvem Ademola Lookman. Ten chtěl Atalantu opustit už vloni v létě, když se o něj zajímalo PSG. Trenér, tehdy Gasperini, se postavil proti. Lookman protestoval, ale nic naplat. Klub s ním jednal a slíbil mu, že po sezóně bude moci odejít, kam bude chtít. Jenže kvůli odchodu Gasperiniho přišel nový kouč, byl zájem o Scamaccu, odešel Retegui (nejlepší střelec minulé sezóny) a Atalanta už nechtěla riskovat. Nikam nepůjdeš. Ademola Lookman to tentokrát nevzal vůbec dobře a začal stávkovat.
Jenže v Bergamu se nezalekli. Několik týdnů nechali Lookmana trucovat s tím, že opravdu nikam nepůjde. Když se vrátil do tréninku, dostal trest a do základní sestavy se vracel jen velmi pomalu. A to navzdory problémům se zraněním. Teď už je ale Lookman zpátky a zase v klidu hraje a netrucuje.
Atalanta prodává s rozmyslem, což dokazuje i odchod Teuna Koopmeinerse do Juventusu minulé léto. Nizozemec také hrozil “nepokojem”, ale Atalanta si vyhodnotila, že 60 milionů eur je super cena. Vzhledem k výkonům, které Teun v Turíně podává, je to až neskutečná cifra.
Současný kádr
Atalanta přišla před touto sezónou o nejlepšího střelce Reteguiho, který upřednostnil vysoký výdělek (odešel do Saúdské Arábie), ale zase se jí po zranění vrátil Gianluca Scamacca. Ten tedy měl ještě problémy na začátku ročníku, ale teď se zdá být konečně zpátky. Jeho místo dobře zaplnil Nikola Krstović, který svými góly vloni táhl Lecce (za záchranou) a v prvních kolech hrál v dresu Atalanty velmi dobře. K dispozici přitom nebyl ani Charles De Keteleare, který v Bergamu po odchodu z Milána ožil a naplňuje to, s čím do Itálie přišel.
Do sestavy Atalanty se navíc vrátil Giorgio Scalvini, nadějný obránce, který chyběl velmi dlouho kvůli zranění kolene. Pokud se brzy dostane do formy, bude to dost možná největší defenzivní posila pro tento ročník v celé Serii A. Bude ale muset odstavit kometu letošní sezóny Honesta Ahanora. Obránce, ročník teprve 2008, patří k velkým objevům sezony. Do Atalanty přišel v létě z Janova, kde přitom odehrál snad jen šest zápasů.
Pozor ale také v útoku na Kamaldeena Sulemana. Neskutečně rychlý ghanský útočník, který se narodil v roce 2002, už potrápil nejednu obranu v italské lize – skvěle se prezentoval třeba na Juventusu. Do Bergama přitom přišel na začátku tohoto léta a o místo soupeří s Danielem Maldinim. Atalanta má zkrátka ofenzivu nabitou jednou nadějí za druhou.
