Václav Prokůpek: Jak zničit fotbalové mistrovství světa

„Jak zničit mistrovství světa?“. Toho se dá docílit poměrně jednoduše. Stačí k tomu prosadit nápad, že se šampionát bude pořádat každé dva roky místo čtyř. Pojďme se na to tedy podívat z blízka.

Za prvé bych zmínil vlastně původce této myšlenky. Arsene Wenger je ten, který tuto změnu prosazuje nejvíce. Proč? Má nyní pozici v organizaci FIFA, takže i on změnil trochu své názory z minulosti. Nyní totiž vidí více do zákulisí, a tak dále. Podívejme se však na některé z možných důvodů, proč pořádat mistrovství každé dva roky.

Prvním jsou jednoznačně peníze. Tento šampionát je obří a tomu odpovídají i zisky pro organizaci FIFA. Z těchto peněz se však distribuuje týmům pouze „znatelná“ část a zbytek jde přímo pro FIFU. Je tedy jasné, že kdyby se mistrovství pořádala co dva roky, tak to zvýší i příjmy této organizace. Proč by však fanoušek chtěl vyšší příjmy a zisky? Momentálně je důvěra v tuto asociaci naprosto minimální a není se čemu divit. Korupční skandály, podivné rozhodnutí a v neposlední řadě taktéž mistroství světa v Kataru. Co to má jako znamenat? Máte na výběr mnoho fotbalových zemí, které již mají velmi slušné stadiony a fotbalovou kulturu, ale Vy se raději rozhodnete přesunout šampionát do Kataru, kde se začne stavět takzvaně na zelené louce? Navíc za pomocí levné pracovní síly ze zahraničí, ke které se katarští šéfové chovají jako k nějakým číslům a nechávají své dělníky dennodenně umírat po desítkách? To je dle mého názoru prostě hnus a nikdy se to nemělo stát. Jenže to by pak nebyly penízky do pokladniček těch nejmocnějších u FIFY, že? Bohužel…

Asi nejvíce by s tímto návrhem ztratila prestiž soutěže. Líbí se mi výpověď Kyliána Mbappého, který popisuje mistrovství světa jako něco naprosto úžasného, o čem fotbalista sní celý život, a i když si již na jednom mistrovství zahrál, tak se nemůže dočkat na další. Prostě pro fotbalisty momentálně neexistuje žádný lepší turnaj, který by si chtěli zahrát. Se změnou na dvouroční konání by tato speciálnost najednou zmizela.

Mnozí fotbalisté se prosadí až v pozdějším věku a mají tak například jen jednu příležitost, aby se podívali na mistrovství světa. A když už na něm jsou, tak makají jako nikdy a nevypustí jediný míč. A tak to mají všichni. I proto je mistrovství tak zajímavé a fanoušci jej milují. A teď si představte situaci, kdy se hraje každé dva roky. Hvězdy najednou ví, že místo dvou či tří pokusů zahrát si na tomto šampionátu, najednou mají čtyři, šest nebo dokonce více příležitostí. Co přijde? Samozřejmě, že omluvenky. Pokud hráč ví, že například jeho pozice v klubu není příliš dobrá a on by si potřeboval během léta odpočinout, tak prostě nepojede a bude se věnovat rekonvalescenci doma. Když se podíváme na mistrovství světa v hokeji, tak zjistíme, o čem tady mluvím. Před každým šampionátem se již fanoušci ani neudivují nad tím, kolik zase přišlo omluvenek. A to není o žádné nacionální hrdosti. Omlouvají se všechny hvězdy nehledě na jejich původ. Možná tak Rusové bývají výjimkou, ale u nich jejich nacionalismus hraničí již s obsesí.

Moc zajímavé bylo sledovat i Roberta Lewandoskeho. Ten pro změnu mluvil o tom, že pokud fotbalista chce hrát delší dobu a nemít krátkou kariéru, tak prostě potřebuje odpočinek. Nelze zvládnout odehrát padesát zápasů během sezóny, a pak si ještě zajet na mistrovství světa, či Evropy. A to nelze jak psychicky, tak i fyzicky. Obojí jsou velmi důležité složky a ani na jednu se nesmí zapomínat.

Změnou konání každé dva roky bychom dle mého názoru dosáhli toho, že by se snížila prestiž, viděli bychom méně hvězd, zhoršila by se kvalita lig, protože by hráči nebyli pořádně odpočinutí, či úplně vynechali první kola. A co bychom tedy získali? Falešní pocit toho, že máme skvělý turnaj každé dva roky a miliardy pro FIFU. A část z těchto peněz by se zcela jistě ztratila někde u mocipánů, kteří o fotbale rozhodují. Stojíte o toto jako fanoušci? Já tedy rozhodně ne a nevidím jediný důvod, proč bychom měli podporovat tento šílený návrh.

Netuším, jak to vidíte Vy, ale já neznám lepší pocit, než když po dlouhých prázdninách bez fotbalu usedám k televizi, či jiné obrazovce, abych sledoval první ligové zápasy. To je prostě naprostá bomba. A ještě lepší to je, když se každé čtyři roky sejdu s kamarády a zase se všichni společně v létě podíváme na mistrovství světa, které je natolik speciální, že si i ten nejproblémovější člen party udělá čas a přijde se dívat. Již tentokrát jsme byli o tuto možnost připraveni, protože se nějaká hlava rozhodla, že když už máme šampionát v Kataru, tak se bude muset hrát na přelomu listopadu a prosince. Samozřejmě nejsou lepší termíny, že? Obzvláště pak ještě s přihlédnutím k tomu, že se budou muset přerušit všechny ligové soutěže. A po šampionátu nepřijdou nějaké oslavy a zasloužený odpočinek. Jen návrat do prostředku sezóny a opět tvrdá příprava.

Václav Prokůpek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *