Revoluce v evropských pohárech se blíží

Aneb Éra skupinové fáze se chýlí ke konci.

Podzimní část evropských pohárových soutěží už je pár dní minulostí. Hned dva české kluby se dokázaly kvalifikovat do jarní vyřazovací fáze, fotbalisté Sparty a Slavie si shodně zahrají předkolo play-off Evropské konferenční ligy. Zda je to úspěch nebo spíše zklamání je téma na samostatný blog, které však přenechám jiným autorům. Sám bych se chtěl opět podívat spíše do budoucnosti, konkrétně na novinky v hracím systému, které UEFA chystá spustit již za necelé tři roky, totiž zrušení tradiční skupinové fáze.

Na úvod si připomeňme že i systém základních skupin, který dnes považujeme za zcela samozřejmý, byl svého času revoluční novinkou. Celá desetiletí se evropské poháry hrály klasickým vyřazovacím systémem na dva zápasy. Teprve v sezoně 1991/92 v rámci tehdejšího Poháru mistrů evropských zemí UEFA poprvé vyzkoušela skupinovou fázi, do té však postoupilo až nejlepších osm týmů (tehdy mezi ně patřila i Sparta, které ve skupině s Barcelonou, Benfikou Lisabon a Dynamem Kyjev chyběl jen krůček k postupu do finále celé soutěže). Od sezony 1994/95 se pak již odehrávala ve skupinách základní část poháru nově pojmenovaného Liga mistrů. V roce 2004 přešel na skupinovou základní část i tehdejší Pohár UEFA, o šest let později přejmenovaný na Evropskou ligu. K těmto dodnes hraným soutěžím se letos přidala ještě i nová Evropská konferenční liga.

Od sezóny 2024/25 se však v případě Ligy mistrů skupinový systém stane minulostí a nahradí ho jedna liga s tabulkou společnou pro všechny týmy, podobně jako se hraje například basketbalová Euroliga. Zároveň dojde k navýšení počtu účastníků ze současných 32-ti na 36. Z pochopitelných důvodů se samozřejmě nebude hrát každý s každým, UEFA pravděpodobně zvolí nějakou obdobu tzv. švýcarského systému (viz závěr blogu), ve kterém každý zúčastněný tým odehraje celkem deset utkání s deseti různými soupeři, pět na domácí půdě a pět na venkovním hřišti. Body budou započítávány do společné tabulky, která po deseti odehraných kolech určí postupující do další fáze. Osm nejlepších týmů si zajistí účast v osmifinále, mužstva na 9.- 24. místě bude čekat předkolo play-off. Pro zbylé kluby to bude znamenat konec v pohárech, skončí tedy současný poněkud kontroverzní model s „propadem“ týmů do Evropské ligy.

Novinkou rovněž bude, že soupeře již nebude určovat los, pro základní část budou přiřazeni podle předsezónního žebříčku UEFA tak, aby se všichni utkali s týmy přibližně stejných výkonnostních úrovní. Měl by tak odpadnout současný stav, kdy je některá ze skupin o poznání těžší nebo naopak lehčí než ostatní. I v tomto systému ovšem UEFA počítá s některými omezeními, žádné mužstvo nebude moci například hrát s dvěma týmy z jedné země, týmy ze stejné země se pak v základní části vůbec nepotkají. V případě play-off pak soupeře určí pořadí po základní části, v předkole se utká 9. tým tabulky s mužstvem na 24. místě, 10. s 23. atd, při čemž začínat se bude vždy na hřišti hůře umístěného týmu. V osmifinále nastoupí vítěz základní části proti nejhůře postavenému týmu postupujícímu z předkola, druhý s druhým nejhorším atd. Obdobně tomu bude i v dalších kolech.

UEFA má již rovněž jasno komu budou přidělena čtyři nová místa v Lize Mistrů. Jedno bude určeno pro třetí tým ligy ze země na pátém místě žebříčku UEFA (v této chvíli patří Francii), který byl dosud nucen absolvovat kvalifikaci. Jedno místo připadne dalšímu účastníku mistrovské části kvalifikace, ze které tak nově postoupí pět týmů namísto současných čtyř. Zbylá dvě místa se pak stanou jakousi obdobou tenisových „divokých karet“ a připadnou dvěma týmům s nejvyšším koeficientem UEFA, které se do hlavní soutěže Ligy mistrů nekvalifikují automaticky z domácí soutěže, ale zároveň si vybojují alespoň účast v mistrovské části kvalifikace, případně v Evropské nebo Evropské konferenční lize.

Od nového formátu si UEFA slibuje především větší atraktivitu. Deset různých soupeřů, se kterými se každé mužstvo utká, nabízí více příležitostí ke konfrontaci s dalšími špičkovými kluby než současná čtyřčlenná skupina. Model by měl být spravedlivější, co se týče postupu do play-off. Zároveň by mělo odpadnout množství zápasů, v nichž takříkajíc už „o nic nejde“, v novém systému bude důležitý každý bod, protože pořadí v konečné tabulce bude určovat soupeře ve vyřazovací části. A soutěž by se měla stát také zajímavější pro elitní kluby, nový systém dává více prostoru k tomu, aby se mohly spolu častěji potkat již v základní části, aniž by se vzájemně eliminovaly. A zároveň, a o to jde bezesporu především, bude atraktivnější z ekonomického hlediska. V základní části se nově odehraje 180 zápasů namísto současných 96-ti. A to znamená více peněz ze vstupného i z reklamních a televizních práv nejen pro evropskou asociaci ale i pro kluby. Na UEFA věří, že tento formát by měl posunout hodnotu Ligy mistrů zase o něco výš a odradit silné evropské kluby od myšlenky na samostatnou soutěž.

Nový model soutěže byl podle vyjádření UEFA předložen všem členským organizacím, a dočkal se výhradně kladné odezvy, žádná členská země ho nezpochybnila. Jinak je to u fanoušků, kteří se na „ligový“ formát dívají spíše skepticky. Kritizovaná je především skutečnost, že systém jde opět na ruku silným a bohatým klubům, a že ještě více rozevře nůžky mezi nimi a kluby méně movitými. S dvojnásobnou porcí zápasů by pak mohla Liga mistrů ztratit punc současné exkluzivity a na atraktivitě naopak ztratit. Mnozí rovněž poukazují na fakt, že bude třeba v už tak nabitém kalendáři najít další čtyři volné týdny, což nebude jednoduché. Jak již bylo řečeno, Liga mistrů v novém hávu by měla odstartovat od sezony 2024/25. Českého fanouška však asi více zajímá, jak to bude se zbylými dvěma soutěžemi. Předpokládá se, že i ty přejdou na stejný formát, jen pravděpodobně o rok později. Jediný rozdíl se plánuje v porci odehraných zápasů, Evropská liga by se měla hrát na osm kol, Evropská konferenční liga pravděpodobně zůstane šestikolová. Rovněž mezi těmito dvěma soutěžemi by mělo dojít ke zrušení provázanosti, mužstva z Evropské ligy již nebudou sestupovat do play-off Evropské konferenční ligy (to se však samozřejmě netýká kvalifikačních kol).

Další podrobnosti k novému systému, způsob nasazení týmů, termínovou listinu apod. by měla UEFA zveřejnit do konce letošního roku.

Co je „švýcarský systém“?

Švýcarský systém je turnajový systém používaný tam, kde není z časových nebo kapacitních důvodů možné, aby se účastníci utkali každý s každým, a pořadatelé zároveň nechtějí použít klasický vyřazovací systém. Využívá se hlavně ve sportech, kde se v rámci turnaje potkává velké množství hráčů nebo týmů, např. v šachu, šermu, badmintonu nebo squashi. Princip systému spočívá v rozdělení účastníků tak, aby proti sobě v každém kole nastupovali hráči (týmy) přibližně stejné kvality. První kolo bývá zpravidla nalosováno nebo nasazeno dle výkonnostního žebříčku, v dalších kolech se pak mezi sebou utkávají soupeři, kteří v předchozím průběhu nasbírali stejný nebo podobný počet vítězství či bodů. Turnaj se hraje na předem určený počet kol. Hlavní výhodou systému je, že již po relativně nízkém počtu kol (oproti systému každý s každým), lze dospět k tabulce odrážející skutečnou výkonnost. V případě Ligy mistrů lze předpokládat určitou inovaci systému. Rozpis všech zápasů bude určen předem na základě žebříčku UEFA. Podle něj obdrží každý účastník určitý počet bodů, při čemž součet bodů všech soupeřů bude pro každý tým přibližně stejný. Bude tak zajištěno, že nikdo nebude zvýhodněn či znevýhodněn příznivým nebo nepříznivým losem.

Václav Prokůpek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *