Velký počet zápasů profesionálních hvězd

Bohužel během víkendové hrozivé události se opět začalo pozvolna diskutovat o tom, zda je současný počet zápasů profesionálních fotbalistů není příliš velký a zda by nebylo na zvážení korigování jeho počtu. Řada odborníků a trenérů na tento fakt upozorňují dlouhodobě. Například Pep Guardiola mluvil loni o extrémním vytížení hráčů během sezóny, která byla navíc zkrácená z důvodů loňské koronavirové pauzy. Řada anglických klubů se musela potýkat s množstvím zraněných hráčů. Na druhou stranu máme obrovský hlad fanoušků po fotbale a tím pádem i velký tlak sponzorů a majitelů. Je logické, že kdo do fotbalu dává velké peníze, chce vidět své zaměstnance co nejvíce na hřišti. Jak se tedy bude vyvíjet fotbal v tomto směru v budoucnu a co by se mohlo změnit? Zkusím v krátkosti popsat pár věcí, jejichž změna by se mi líbila.

Snížení počtu ligových mužstev
Řada top ligových soutěžích se rozšířila v 90.letech nebo na přelomu milénia až na 20 účastníků. Narostl tím tak počet kol na 38. Jediná liga, která zůstala na z elitní TOP 5 na 18 mužstvech, je německá Bundesliga. A myslím, že podobným směrem by se měli ubrat i ostatní soutěže. Zejména italské nebo španělské lize by to prospělo i z finančních důvodů. Ve francouzské lize by to taktéž prospělo, zejména z hlediska kvality. Tak trochu stranou zůstává anglická liga. Každý tým získává miliardový bonus jen za účast v soutěži a snížení účastníků by v současné době jen těžko připadalo v úvahu. Podobně jako třeba další redukce zápasů, kdy mě napadá ligový pohár, což by v Anglii asi taktéž narazilo. Ligový pohár se hraje i v některých dalších zemích. Otázka je, zda tato soutěž není trochu zbytečná a nebylo by lepší ji zrušit, aby se ušetřil čas na „hlavní“ soutěže. Ušetřit zápasy se dají i klasických domácích pohárech, kdy by mohly odpadnout odvetné zápasy v dalších fázích poháru. U nás byl zaveden dvoukolový systém v poháru jen krátce, protože později byl problém pro Spartu a pak Slavii najít vhodný termín v jarní části, pokud ještě hráli Evropskou ligu. Možností jak zredukovat zápasový harmonogram je dost, záleží však především na dohodě šéfů klubů a jednotlivých soutěžích a jak to především bývá hlavně na ekonomice.

Mezistátní zápasy a turnaje
Toto téma jsem už zmínil u blogu o možné změně cyklu Mistrovství světa na dvouletý, který navrhuje bývalý trenér Arsene Wenger. Zmínil také věc o poskládání většiny kvalifikačních zápasů do dvou termínů, z nichž jeden by následoval až po skončení klubové sezóny. UEFA a FIFA se však místo soustředění na kvalitu mezinárodních soutěží zaměřuje spíše opačným směrem. Rozšíření Eura na 24 týmů, plánované rozšíření MS po šampionátu v Kataru, zavedení Ligy národů, Konferenční ligy na klubové úrovni…zkrátka vyšší počet účastníků, vyšší počet zápasů, delší turnaj. A tím i více peněz za televizní práva a reklamy. I zde by museli vytvořit větší tlak zejména kluby, ovšem každá mince má dvě strany. Zatímco v případě reprezentačních srazů kvůli kvalifikačním a přátelským utkáním mnohdy vidíme nechuť pouštět hráče na tyto akce jejich mateřskými kluby, v případě finálových turnajů naopak řada týmů vidí v nároďácich své hvězdy ráda. Sice je tam stejné riziko různých zranění, ale jejich hráči jsou na očích a v případě kvalitních výkonů jejich cena raketově roste. Opět tedy převažuje ekonomické hledisko, k tomu navíc dostávají jednotlivé svazy podíly od UEFA, FIFA za závěrečný turnaj.

Delší pauzy a počty naběhaných kilometrů
Delší přestávky mezi zápasy a celkově sezónami souvisí se snížením zápasů obecně a to i během velkých turnajů, které často kolidují s termíny začátku přípravy v klubech a pro nejlepší a nejvytíženější hráče je pak omezenější dovolená. Situaci musíme vidět optikou top klubů, kdy hráči tráví třeba 8 hodin denně na stadionu a i tréninky mají kvůli velkému konkurenčnímu prostředí úplně jiný level. Než třeba v průměrném českém klubu, kdy jsou hráči na hřiště 90-120 minut a následně už o stadionu nevědí.

Co se stalo v poslední době velkou „módou“ s rozvojem technologií, je měření počtu naběhaných kilometrů, a následný rozbor kolik jich z toho bylo ve sprintu atd. A to se promítá i do tlaku na hráče naběhat co nejvíce. Často slýcháme od starších hráčů, že pro ně tzv. anglický týden nebyl problém, jenže je třeba uvědomit, kam se posunuly nároky na rychlost a tempo. Ono odehrát zápasy systém středa-sobota v roce 1985 bylo zcela něco jiného než dnes. Já osobně bych tedy byl spíše pro více fotbalovosti než sledování atletických „dostihů“. Doba se ovšem vyvíjí jiným směrem.

Závěrem bude velmi složité omezit současný systém zápasů. Spousta diváků, hlavně v Asii, si díky velkému množství streamovacích služeb rádi podívají a zaplatí za mnoho zápasů svých oblíbených velkoklubů. A pokud jej nebudou moct sledovat, může se jejich zájem upřít na řadu dalších sportů. Já bych však byl jednoznačně pro, pokusit se aspoň o 6-8 zápasů v sezoně snížit. Způsobů, jak toho dosáhnout, jsem popsal výše více. Snahou by mělo být především soustředění na kvalitu zápasů a jednotlivých lig. V první řadě by mělo být na paměti zdraví hráčů. A i když se třeba v atletice nebo bojových sportech trénuje více a tvrději, i v těchto odvětvích se řeší případné změny. Např. u boxu a MMA je závěr tvrdé přípravy v mnoha případech spojen s velkým úbytkem váhy, který vedl ke kolapsům a velkými zdravotními problémy některých zápasníků.

Doufám, že i ve fotbale začnou brát námitky o přetíženosti některých hráčů vážně a výrazně se sníží počet zraněných.

Václav Prokůpek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *