Proč je Západní Afrika fotbalově tak úspěšná?

Konkrétně se tedy vydáme do Západní Afriky ke Guinejskému zálivu. Protože z tama pochází špičkoví mladíci, opravdu dobří talenti. Proč ale zrovna z této oblasti? Je zde něco speciálního nebo to je jenom krátkodobá shoda okolností?

Jako sice jsou i výjimeční fotbalisté z jiných částí Afriky, jako například egyptský reprezentant Mo Salah, který hraje v dresu Liverpoolu. Ale i na mezinárodní úrovni vždy vyvstávaly hlavně jména jako Ghana, Kamerun, Pobřeží slonoviny nebo Senegal. Vždyť každý z těchto klubů se minimálně jednou kvalifikoval do čtvrtfinále mistrovství světa. Dále také státy jako Kamerun nebo Nigérie oba získali zlato za fotbal na olympiádě, i když to je takový pochybný úspěch. Ale i tak jsou tohle dlouhodobě ty hlavní státy afrického fotbalu. A ještě k tomu můžeme přidat i Libérii a jejího reprezentanta George Weah, který získal v roce 1995 ocenění Zlatý míč. Tento fotbalista je dosud jediným africkým držitelem tohoto prestižního ocenění. A navíc tamní hráči přímo zaplavili evropskou fotbalovou scénu na všech úrovních, především tedy těch nejvyšších. Tak jak to, že západ Afriky tak rychle utekl zbytku tohoto kontinentu?

Můžeme začít lehce od začátku, rovnou od devatenáctého století, kdy angličtí kolonisté přitáhli na svých cestách fotbal a obohatili jím tamní kulturu. Protože netrvalo dlouho, než i místní Afričané začaly tento parádní sport milovat. A pochopitelně jako všude jinde byla láska k němu předávána z generace na generaci. Největší stopu však nechali francouzští kolonisté. Vlastně to jsou právě francouzsky mluvící fotbalisté, kteří tvoří většinu jejich fotbalového exportu. A to právě díky původním koloniím Francie jako Pobřeží slonoviny, Mali nebo Senegal a jejich kulturní a hlavně migrační vazby na tento evropský stát. No a také proto se za poslední století hodně změnilo demografické složení francouzské národní fotbalové reprezentace. Už v devadesátých letech byl velkou hvězdou francouzské reprezentace Patrick Vieira, který v roce 1998 pomohl Francii k titulu mistra světa ve fotbale. Na posledním mistrovství světa v Rusku bylo hned dvanáct hráčů z jejich soupisky přímo spojeno se Západní Afrikou, jako například Samuel Umtiti nebo Kylian Mbappe, kteří mají oba své kořeny v Kamerunu.

Oproti tomu ale východ afrického kontinentu nemá takový mezinárodní úspěch jako jeho protějšek – i přes jejich stejnou vášeň pro tento sport. Proč je tomu tak? Hlavně kvůli tomu, čí byla která kolonie v Africe. Například Francie, Anglie nebo ale i Portugalsko, pokračovali ve vazbách i po získání nezávislosti africkými státy. například v roce 1931 vznikla Francouzská fotbalová federace, což pomohlo k propojení Západní Afriky s Evropou. Zatímco Anglie začala uplatňovat po rozpadu jejich koloniálního systému jinou strategii – svůj fotbalový trh se snažili co nejvíce izolovat a pro hráče mimo Britské ostrovy to bylo velmi složité, získat povolení hrát a hlavně povolení k pobytu. I když to později zmírnili a zbytečné bariéry odstranily, ale oproti zbytku Afriky už západní státy byly v tomhle ohledu pozadu.

Proto se ve státech Východní Afriky, navíc v důsledku politické a ekonomické nestability, jen špatně vytvářelo nějaké solidní fotbalové zázemí, které by fungovalo jako odrazový můstek do budoucna. Skvěle to ilustruje například příběh útočníka Aston Villy, Mbwana Samatta. Ten začal svou fotbalovou kariéru v rodné Tanzanii, ale aby měl nějakou větší šanci na rozvinutí své kariéry, musel odejít do sousední Demokratické republiky Kongo a tamní ligy, odkud se rekrutují hráči do Belgie. Odtud putoval do Genku, belgické Jupiler League, a až odsud se dostal do Premier League v lednu 2020. Pravdou je, že hráčů z Východní Afriky je na nejvyšší fotbalové scéně pramálo, hlavně v porovnání s těmi na západu.

Svou roli hrála ve vývoji fotbalu v Africe také FIFA pochopitelně. Už od sedmdesátých letech začaly vznikat první projekty na podporu fotbalové mládeže v Africe, hlavně v podobě různých turnajů, kde by měli mladí talenti šanci se zviditelnit. A funguje to – doposud vyhrála nigerijská národní reprezentace U17 mistrovství světa pětkrát. To je více než jakýkoliv jiný stát.

No a se zvýšeným zájmem o tamní hráče – hlavně z pohledu lovců talentů a skautů – se začala rozvíjet i fotbalová infrastruktura. A to jak ze zahraničí, tak veřejné nebo soukromé investice. Například Kadji Sports Academy se zasloužila o hráče jako Stéphane Mbia nebo asi nejznámější africký hráč, Samuel Eto’o. Zato senegalská Diambars Football Academy má mezi svými odchovanci jména jako Idrissa Gueye z Paris Saint-Germain.

A mnoho těchto vysloužilých hvězd se do svého rodného regionu vrátilo a snaží se mu pomoct. Jak Patrick Vieira nebo Samuel Eto’o, nebo další hráči, kteří hráli v před třiceti lety za top evropské kluby. Hlavně zakládají akademie pro mladé talenty, kterými prošel například Sadio Mané.

Václav Prokůpek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *