Má Argentina podceňovaný národní tým?

Dnes bych se rád podíval na to, proč si myslím, že Argentina má jeden z vůbec nejpodceňovanějších nároďáků na světě. Dnes bez zbytečného úvodu půjdeme rovnou k věci.

Argentina je fotbalovým národem. To nemůže nikdo popřít. Každopádně výraznější úspěch na poli mezinárodního fotbalu již nějakou dobu nepřišel, a tak fanoušci začínají považovat Argentinu za tým, který táhne pouze Lionel Messi a vlastně ani on toto břemeno nést nedokáže. Každopádně si myslím, že v příštích letech se to může změnit a rád bych Vám řekl, proč si to myslím.

Všichni si pamatujeme na Mistrovství světa 2014. Zde se ve finálovém zápase o triumf v turnaji utkala právě Argentina a Německo. Víme, že zápas šel do prodloužení, kde jej rozhodl ve prospěch německého národního celku Mario Götze, pro kterého to byl jeden z nejdůležitějších gólů jeho kariéry, která byla plná pádů a vzestupů. Zpátky však k argentinskému nároďáku. Proč zmiňuji tento zápas? Myslím si, že krásně podtrhuje formu Argentiny v posledních letech. Již několikrát byla blízko úspěchu, avšak vždy nakonec selhala a všichni z toho byli naprosto zklamaní.

Když si vezmeme World Cup 2014, tak Lionel Messi byl jediným hráčem, který vstřelil během turnaje více než jednu branku. Tedy v týmu Argentiny. To není opravdu lichotivá statistika, že? Každopádně nyní je tým Argentiny plný ofenzivních hvězd, které by již neměly dopustit to, že by byl Lionel Messi jediným hráčem, který vstřelil více než jednu branku.

Samozřejmě největší hvězdou po tomto legendárním technikovi je dle mého názoru Lautaro Martinéz, který momentálně září za tým Interu Milán. Zde předvádí vzhledem k jeho věku skvělé výkony, a i když mu je pouhých třiadvacet let, tak je vyspělejší než mnoho útočníků, kteří jsou starší než on. A právě na příštím mistrovství mu bude čtyřiadvacet let, což je dle mého názoru naprosto ideální věk, aby přesvědčil argentinské fanoušky, že i on má na to, aby se postavil po boku Lionela Messiho, který jej dokáže zásobovat skvělými nahrávkami.

Kromě něj však nesmíme zapomenout ani na Paulo Dybalu, který toho sice v letošní sezóně příliš nenahrál, ale já s ním stále počítám. Neustále se totiž mluví o jeho přesunu do jedné z top pět lig mimo Itálii. A dle mého názoru je to právě změna prostředí, kterou nutně potřebuje. Přeci jen býval to jeden z nejlepších hráčů světa a to mu bylo pouhých čtyřiadvacet let. Postupem v času jej však v Juventusu zdeptali natolik, že nyní je rád, když nastoupí jako náhradník. Samozřejmě otázkou je to, jak je na tom s jeho mentalitou. Již nejeden trenér se jej totiž odhodlal posadit na lavičku, i když je to výjimečný hráč se skvělou fotbalovou technikou. Myslím si tedy, že problém bude u něj a jeho pracovitosti. Každopádně v národním týmu na něj budou dle mého názoru spoléhat.

A myslím si, že trio Martinéz – Dybala – Messi bude jedno z těch nejsilnějších, které budeme mít možnost sledovat na nejbližším ročníku mistrovství světa.

Hroťáka však může hrát i Mauro Icardi. Podtrženo sečteno je to jeden z nejsilnějších útoků světa. Ne li vůbec nejsilnější. Tady bych byl však opatrný vzhledem k ofenzivní síle Belgičanů, Francouzů či Angličanů. Všechny tyto národní týmy budou chtít trofej pro mistra světa.

Jestli pak v něčem měla Argentina v posledních letech slabiny, tak to byli obránci. Nyní se však zdá, že roste nová skvělá generace, která bude silnější než všechny před ní. Na mysli mám mladíky Lisandro Martinéz, či Cristian Romero. Je jich však ještě mnohem více, ale toto jsou dle mého názoru dvě hlavní naděje.

Lisandro Martinéz je momentálně hráčem Ajaxu Amsterdam, za který letos předvádí opravdu kvalitní výkony. Natolik kvalitní, že si jej údajně měla vyhlédnout i Barcelona, která má ambice vybudovat mladý a nadějný kádr. A pokud se jim to podaří, tak se opět může stát nejlepším týmem světa.

Romera zná dle mého názoru jen pár fanoušků. V letošní sezóně se totiž poprvé dostal natrvalo do základní sestavy Atalanty. A nutno říct, že ihned se zařadil mezi nejlepší hráče italské ligy. Za mě snad největší překvapení v italské lize.

Suma sumárum si myslím, že národní tým Argentiny je velmi podceňovaný a Lionel Messi ještě v žádném případě neřekl své poslední slova na poli mezinárodního fotbalu.

A rád bych se ještě krátce vyjádřil k nápadu nové Superligy. Všiml jsem si, že naprostá drtivá fanoušků je proti tomuto nápadu. Každopádně já si myslím, že bohužel top klubům opravdu nic jiného nezbylo, než předložit takto radikální návrh. UEFA a FIFA již totiž několik let kluby spíše šikanuje, než že by jim chtěla pomáhat. Mluvím o naprosto nesmyslných rozhodnutích typu, že se finále Evropské ligy bude hrát v Baku na stadionu, který není na fotbal ani dělaný, či Mistrovství světa v Kataru. A myslím si, že se jedná spíše o jakousi páku těchto top klubů, které chtějí udělat změny, které se nelíbí fotbalovým asociacím, které jsou očividně vystrašené z toho, co se momentálně děje. Jinak by se okamžitě neuchýlily k výhrůžkám typu, že hráč nebude moct reprezentovat svůj národní tým, a tak dále.

Autor Václav Prokůpek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *