Nejbrutálnější faul v dějinách fotbalu

Historie fotbalu je samozřejmě prošpikována celou řadou těžkých a hrubých faulů, ke kterým bohužel prostě při každém kontaktním sportu občas dochází. Vzpomenout všechny samozřejmě nelze, stejně tak je těžké mezi nimi vybrat ten nejhorší. Já jsem zvolil zákrok německého brankáře „Toniho“ Schumachera na francouzského obránce Patricka Battistona v semifinále mistrovství světa 1982.

Harald Anton Schumacher (* 6.března 1954) přezdívaný Toni je jeden z nejlepších brankářů německé historie. Gólman s nezaměnitelnou kudrnatou hřívou odchytal za národní tým NSR 76 utkání, v roce 1980 se stal mistrem Evropy a zachytal si ve dvou finále mistrovství světa, titul světového šampióna však nezískal. Ovšem právě postup Němců do finále mistrovství světa 1982 ve Španělsku hodně ovlivnil jeho nepotrestaný brutální faul na Patricka Battistona (* 12.března 1957).

Semifinálové utkání, které 8.července 1982 svedlo v Seville proti sobě NSR a Francii je dodnes považováno za jeden z nejdramatičtějších duelů v dějinách mistrovství světa. Za obrovského vedra se hrál skvělý fotbal. Němce dostal brzy do vedení Pierre Littbarski, na jeho gól však ještě do přestávky odpověděl Michael Platini, když proměnil pokutový kop. Za stavu 1:1 dospělo utkání do prodloužení, které přineslo strhující podívanou. Francouzi Trésor a Girrese nejprve zajistili svému týmu slibný dvoubrankový náskok. Jenže Němci známi svoji buldočí povahou nesložili zbraně, vrhli poslední zbytky sil do útoku a Rummenigge s Fischerem dokázali znovu srovnat a poslali utkání do penaltového rozstřelu. I v něm ještě jednou sahali Francouzi po postupu, když ve třetí sérii neproměnil Němec Stielike. Jenže vzápětí ho napodobil na druhé straně Six. V šesté sérii pak Schumacher chytil pokus Bossise a Horst Hrubesch zpečetil postup Němců.

Ale všechno mohlo být úplně jinak, kdyby hlavní rozhodčí Charles Corver z Nizozemska v úvodu druhého poločasu správně posoudil jednu z klíčových situací celého utkání. Běží 58.minuta, když kapitán francouzské reprezentace Platini vysílá přesným pasem do úniku svého spoluhráče Battistona. Ten je na hřišti teprve sedm minut, když v 51.minutě vystřídal Genghiniho, a má tedy dost sil, aby ze své pozice obránce naběhl až za německou obranu. Proti němu ze své brány vybíhá „Toni“ Schumacher, přestože je na první pohled zřejmé, že u míče bude pozdě. Přihrávka dostihne Battistona na hranici pokutového území, francouzský bek se koncentruje na zpracování míče a až na poslední chvíli si všimne nesmyslně vyběhnuvšího německého gólmana. Obhodí si míč kolem něho, nic dalšího však již nestihne. Schumacher, přestože v tu chvíli už nemá žádnou možnost zasáhnout míč, se odrazí, v plné rychlosti vyskočí do vzduchu, stočí se bokem a celou silou svého těla Battistona srazí.

Francouzský obránce zůstává bezvládně ležet. Sbíhají se k němu spoluhráči a ihned zuřivě gestikulují k lavičce, žádají lékaře. „Myslel jsem, že je mrtvý. Byl úplně bílý, necítil jsem žádný puls,“ vzpomínal později Platini, který byl u Battistona mezi prvními. Zcela lhostejný Schumacher se vrací do své brány, bere si míč, který po nedokončené Battistonově akci skončil vedle, staví si ho na roh malého vápna a chystá se vykopávat. Výčitky protihráčů dotčeně odmítá mávnutím ruky. Mezitím přibíhá na hřiště lékař francouzského týmu a činovníci s nosítky. Battiston leží v bezvědomí na trávníku a z úst se mu řine krev. Hrůznou scénu sleduje šedesát tisíc diváků v hledišti a miliony u televizních obrazovek. Při pohledu na opakované záběry mrazí. Se vším ostře kontrastuje netečné chování Schumachera, jež bez sebemenšího zájmu o zdraví zraněného soupeře stojí ve své brance s rukama v bok, a čeká až bude Battiston „odklizen“, aby mohl konečně rozehrát. Ten zatím upadá do kómatu a ještě na stadionu musí dostat kyslík. „Netušil jsem, že je to tak vážné. Ale vypadalo to strašidelně, stál jsem v bráně a opravdu jsem se bál,“ napíše o pět let později německý brankář ve své knize vzpomínek „Anpfiff“. Dodnes je těžké tomu uvěřit. Trvá několik minut, než je bezvládný Francouz na nosítkách odnesen z hrací plochy. Hra je znovu navázána odkopem od německé branky. Schumacher, lhostejný ke svému činu, zůstává na hřišti.

Battiston opouští stadion a je převezen do nemocnice. Teprve tam se probere, ze střetu se Schumacherem si však nic nepamatuje. Později vyjde najevo, že mu brutální faul německého brankáře způsobil těžký otřes mozku, pochroumal obratel, stál ho tři zlomená žebra a dva zuby. Všichni se však shodují, že následky mohly být daleko horší. Když se novináři ptají po utkání Schumachera, co říká na Battistonovo zranění, cynicky odvětí, že mu klidně zaplatí zubaře. Kdo si naopak sype hlavu popelem, je nizozemský rozhodčí Corver. „Bylo těžké tu situaci posoudit, sledoval jsem míč,“ omlouval se, „teď vím, že jsem ho měl vyloučit, ale během utkání jsem byl přesvědčený, že moje rozhodnutí bylo správné.“ Nizozemskému rozhodčímu nepomůžou ani asistenti na pomezí, o videotechnice si tehdy může nechat leda zdát. Řády FIFA navíc tehdy neumožňovaly ani zpětné potrestání, takže Schumacher vyvázl z celého incidentu zcela beztrestně. Francouzi jsou samozřejmě po těžkém zranění svého spoluhráče otřeseni. Dokonce tolik, že vlastně ani neprotestují a neinvertují za Schumacherovo vyloučení a nařízení pokutového kopu. Ve chvíli, kdy se jim v úvodu druhého poločasu dařilo Němce přehrávat, jsou navíc vykolejeni a vyvedeni z tempa. Možná i to je nakonec stálo postup do finále.

Porážku po penaltovém rozstřelu francouzský tým těžko vstřebává. O dva dny později nastupují v Alicante k utkání o 3.místo proti Polsku. Těžko hledají koncentraci, silným Polákům podlehnou 2:3 a na mistrovství světa skončí bez medaile. Němci sice hrají finále, ale přichází o poslední zbytky sympatií. Celý svět přeje ve finále Italům. „Budeme hrát i za Battistona,“ slíbí před zápasem italská hvězda Paolo Rossi a 11.července 1982 skutečně dovede po vítězství 3:1„squadru azzuru“ k titulu mistra světa. Na Němce zbylo stříbro, stejně jako o čtyři roky později v Mexiku. Zlata se dočkají se až v roce 1990 v Itálii, to však u toho již „Toni“ Schumacher není. Reprezentační kariéru po mistrovství světa v Mexiku ukončí.

Patrick Battiston stráví v nemocnici několik týdnů. Jeho zranění ho připraví o zbytek kalendářního ročníku, na jaře 1983 se však na hřiště vrátí a znovu se stane členem reprezentačního mužstva, se kterým v roce 1984 získá titul mistra Evropy. Schumacherovi, který ho po skončení šampionátu navštíví v nemocnici, dokáže odpustit. „Omluvil se mi, asi nějakou vinu cítil. Beru ho jako někoho, kdo prostě chtěl vyhrát za každou cenu,“ řekl později. Když se však o čtyři roky později v Mexiku potkalo Německo s Francií opět v semifinále mistrovství světa a oba hráči byli znovu u toho, Battiston v nadsázce prohlásil, že incident je sice odpuštěný a zapomenutý, ale že se raději nepřiblíží k německému brankáři na méně než čtyřicet metrů. Na hřišti to možná dodržel, ale Francie znovu prohrála. Reprezentační kariéru uzavřel Battiston v roce 1989 po neúspěšné kvalifikaci na mistrovství světa v Itálii, za Francii odehrál 56 zápasů a vstřelil tři branky.

Autor: Václav Prokůpek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *